Koutek temné poezie - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Tolik rozruchu
jen v Lopuchu

Lopuch.cz

Archiv klubu Koutek temné poezie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje Šéf Lopuchu.

čas ten zastaviť sa nedá
pondelok utorok streda
ráno obed večer
noci dni minúty
a tok času hučí
tečie tečie tečie

čo bolo neplatí
len nové záplaty
na kúsku ničoho
neskoro neskoro

let vpred mení sa v pád
raj na såz údolie
radosť šťastie na strach
a čas začal bolieť
netečie nehučí neletí
bolí bolí bolí
naveky

...po delší době změna...trocha poezie od SARIN...

Nastavení klubu

Nastavení práv

Homepage

Anketa

Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 2024 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	6.6.2005 17:29	750
	Protože se tu nic nedějedám jsem jednu z mých nejoblíbenějších básní. Ale nenapsal jsem ji já. No nic, co se dá dělat. poznámka ke složení mas někteří lidé jsou mladí a nic víc a někteří lidé jsou staří a nic víc a někteří lidé jsou něco mezi prostě něco mezi. a kdyby se mouchy hodily do gala a všechny domy shořely ve zlatém ohni, kdyby se nebesa vrtěla jak břišní tanečnice a všechny atomové bomby začaly řvát, někteří lidé by byli mladí a nic víc, a zbytek by zůstal stejný. těch pár, co jsou jiní, rychle vyřídí policie, vlastní matky, vůlastní bratři, ostatní; vyřídí se sami. zbývá jen to, co vidíš. je to drsný.


	29.5.2005 22:26	749
	Vitsoft: Mám pocit, že jsi odhalil jen tu nejjasnější rovinu. Pan B.: Nemůžeš po mně chtít, abych do detailů rozebral vlastní báseň. Přesto ti řeknu něco k mé tvorbě. Nesnažím se u lidí vyvolat příjemné pocity. Moje básně nemají za účel být krásné. Vyjadřuji prostřednictvím nich můj pohled na svět. Snažím se dávat podněty k zamyšlení. Já nesoudím. I když často z mých básní čiší pesimismus, tak nedávám jasně najevo názor. Snažím se být nestranný. Názor chci po čtenáři. Vždycky mají moje básně víc rovin (to platí i u té poslední zveřejněné). Je jen na čtenáři, jak moc se nad každým veršem zamyslí a pokusí se ho pochopit. K té poslední ti řeknu asi toliko. Je to o samotě. O honbě po obdivu, po lásce, po přátelství. Je to o touze po nesmrtelnosti (Kdo zná Kunderu, tak chápe). Je to o zklamání. Je to o smyslu života. Chce to jen pozorně číst a přemýšlet, hlavně přemýšlet.


	29.5.2005 15:35	748
	Básník došel k poznání, že slova na náhrobcích bývají jen formální. Nevyvolává to smích.


	29.5.2005 12:19	747
	MartinNDLPointa zajímavá, nicméně...pro mě poněkud obtížně pochopitelná. Mohl bys vysvětlit? Jistě - jsem si vědom faktu, že rozebrat báseň kousek po kousku jako mechanický strojek znamená nezřídka zničit její půvab, ale pokus se o to. Jsem zvědavý.


	28.5.2005 16:42	746
	Po čase zase něco z mé sbírkyRomantická procházka po hřbitově, jen já a stovky moudrých duchů. Došel jsem až k náhrobku jistého Olivera Nealsona. Stál nad svým drahým, zaprášeným hrobem a velkýma, smutnýma, duššíma očima sledoval nápis: "Milovaný Oliver Nealson" Vracel jsem se k němu ještě mnohokrát. Byl vždy sám.


	26.5.2005 17:10	730
	Roozad 721: Skus to v klubu "čeština"


	26.5.2005 15:53	729
	Mě se líbí tohle: (není z mojí hlavy) Domov je tam, kde to znáš po paměti, kde s tebou žije smrt, kde si hrají děti. Zaslechla jsem to v literární revue nebo jak se ten pořad jmenuje, autora jsem nepostřehla. Není to zrovna temná poezie, ale je to hezký.


	26.5.2005 14:29	728
	já jsem s tím skpokojenej asi jsem divnej... měl bych toho nechat ale mně se na tom nic předělávat nechce :( tak tady máte sebevraždu ale už opravdu Sebevražda Kapky krve stečou do potoka z řeky těla, květy jara pláčou zalít je jinak docela -to nechtějí... Zvadlou duši vzala voda jí, krvavě spláchla naději, že v poslední růži se promění ona a duše s ní. Měsíc byl jejím přítelem za kterým chodila svěřovat se jen, ale on ji neporadil... tím spíše ji zahubil?! K té vesmírné poušti se modlila, aby světu - svému snu svěřila, jak moc ji bolí život na této planetě vidíc smrt a tmu ve své samotě. A hlubiny moří pějí hlasy duší, které se topí v krvi její pro věčnou beznaděj, která v ní vládla ve věčných oceánech utopena. Osud tomu chtěl padnout na ostří Smrti? V prostorovém prázdnu, v tónech tmy sama bloudí... (spí?) A hledá klid duši, jež hledala celý život... Našla ideál - v temném spánku spočinula její láska. Utichnula...


	Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 26.5.2005 12:48	727
	Jo, taky bych si to nějak neuvědomil, kdyby mě autor neupozornil... Čtenář těžko pochopí, že básník mluví o blízké budoucnosti a nikoli o tom, co prostě jednou bude... Takže i s tou sebevraždou je to hodně nadnesené...


	26.5.2005 12:41	726
	Teda nevím, kdyby básník sám neřekl, co chtěl říci - tu sebevraždu tam nevidím...


	Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 26.5.2005 07:46	725
	MiLDO sebevraždě možná, ale říkat, že je o smrti je trochu nadsazené. Nenazval bych to hnusem, jen by to chtělo ještě trochu předělat...


	26.5.2005 07:35	724
	MiLDJa bych 1] upravil rytmus 2] nepouzival vazby jako "hledel v hvezd", "v meho srdci zapeji". hlavne to druhy zni hodne sroubovane a cely to rozhodi. Je blbost myslet si, ze podivny vetny konstrukce udelaji basen basnovatejsi. 3] Kdyz se privlastnuje podmetu, tak se _musi_ pouzit zvratne zajmeno. "Ja hledim z _sveho_ balkonu." Nikoliv 'z meho'.


	26.5.2005 07:17	723
	ale jinak je to hnus?


	26.5.2005 07:10	722
	Roozale ano patří! je to o smrti! o sebevraždě!


	Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 26.5.2005 06:50	721
	MiLDŘekl bych, že to do koutku temné poezie moc nepatří... Skus to v klubu básničky.

[ 2024 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt