Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Koutek temné poezie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje Šéf Lopuchu.





čas ten zastaviť sa nedá
pondelok utorok streda
ráno obed večer
noci dni minúty
a tok času hučí
tečie tečie tečie

čo bolo neplatí
len nové záplaty
na kúsku ničoho
neskoro neskoro

let vpred mení sa v pád
raj na såz údolie
radosť šťastie na strach
a čas začal bolieť
netečie nehučí neletí
bolí bolí bolí
naveky



...po delší době změna...trocha poezie od SARIN...







  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 2024 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
athos Athos Ten, jenž nevěří na náhody 26.10.2005 10:26  828
Topím se Čeřím hladinu svých myšlenek,
tvářím se klidný navenek,
vnitří tlak a srdce smutné,
skoro pod tím tlakem pukne.

Pláču vnitřně do sebe,
kudy život povede?
všude kolem tma je tmoucí,
jsem bezmocný a nemohoucí.

Přepadla mne chmurná chvíle,
smutek přišel ledabyle,
topím se, kde louka kvetla,
bez víry a beze světla.
pan_brasovsky 21.10.2005 04:22  826
Pastýři zlata a prvních rukou

Z toulce mlhy
trčí šípky
a vlys rokle,
ustaraně
strmí suchá
líska.

Pojďme prosit
za ty dlaně,
až se budou
křehce z ticha
stýskat.

Jeřabiny.
Maminčiny.
athos Athos Ten, jenž nevěří na náhody 19.10.2005 10:28  825
PláčDnes mrhám svoji silou,
vytéká mi žilou,
se špínou cest se mísí
a tráví ji jed krysí.

Bezvládně padám k zemi,
tma noci snad vše změní,
ač pomoc mi dnes není,
v zítřek věřím, v rozednění.
pan_brasovsky 19.10.2005 03:47  824
Pramice za plotyTu chvíli poznáš,
sáhne do záňadří
a podváže srdce
střenkou nože;
Je malinká.

A pak si volej:
"Jak to? Cože?"
A co je tvoje
a co ti patří;
Když umírá
ti maminka.
corwex 14.10.2005 15:04  823
Elegie na hodiny předmětu XAtonální koncert pro historii vhledů
a jednu sólistku.
Lískovka taktovka sviští vzduchem
lidičků penízků.

A vzadu někdo píská, že chtěl by slyšet motiv z Nietzscheho
vývoj jde po spirále, přátelé, a není ničeho
co zůstalo by stejné
co by se vracelo.

Noty se liší barvou
růžová zelená
a epifanní harfa leží zlomena
opakovaným malým V, co jako hyena
pojídá virtuosy, sobě se rádo směje
když někdy špatně pochopí
ty steny beznaděje.
athos Athos Ten, jenž nevěří na náhody 6.10.2005 06:55  821
MargotVelice zdařilé věci. Jsou to šílené prožitky.
pan_brasovsky 5.10.2005 15:10  820
IsaI tobě moc děkuji, ale zároveň stejně jako Athosovi doporučuji (byť nerad), abys si taková milá slůvka jako 'krása' nebo 'nádhera' a podobně schovala nebo schoval(omlouvám se,ale nevím teď,zda-li jsi dívka nebo kluk) pro lepší básníky než jsem já.Mám totiž za to,že podobných poct nejsem hoden.
pan_brasovsky 5.10.2005 15:03  819
AthosDěkuji ti, Athosku. Cením si tvé chvály,ale nemyslím, že bych si nějak zvlášť zasloužil,poněvadž se považuju za básníka sotva průměrného.
teketapa Teketapa Říkejte mi - Teke 4.10.2005 20:39  818
Margot: Krásné.
al3x 4.10.2005 19:57  817
Wow. Tak to je hodně dobrý. Konečně něco, co se sem opravdu hodí.
margot 4.10.2005 15:05  816
false dreams

Zas se mi to tobě krásně zdálo,
žiješ v mých snech a to je málo.
Lákám tě ze sna, z mé hlavy,
pojď se mnou ven mezi davy.
Všichni se sousedé diví,
že jsi tak nádherně živý.
Je to už měsíců víc než pár,
zatím jsi vůbec nezestár.´
Jsou děsně tupí, vždyť ten, kdo je clever,
ví, že jsi young for ever and ever.
Teď jsi však se mnou a strašně se dojímám,
líbám tě, drtím tě, splašené objímám.
Náhle mi unikáš – to jsem snad spala?
Nebo jsem vážně tě k smrti rozmačkala?
Budím se, nejsi tu, všechno je k zlosti,
byl to jen flashback, stín minulosti.
Stěží lze uvěřit, že nejsi naživu,
nevím proč nekleju, nevraždím, neplivu.
margot 4.10.2005 15:05  815
true dreams

Strašlivá rána mě dnes v noci skolila,
až jsem se třásla a hrůzou se potila.
Příšerný sen se mi zdál dneska v noci,
tyhle sny znám, ty nejsou v mé moci.
Odporný had mé myšlenky požíral
a mně se zdálo, že jsi umíral.
Tvé oči vyhasly, tvá ústa mlčela,
a já se dívala, jak zšedla docela.
Teď musím tě vzbudit, už čas je nejvyšší,
volám tě jménem, však tvé uši neslyší.
Proč máš, můj chlapče, tak ledové dlaně,
a proč tu ležíš tak odevzdaně?
Čekám je jednou, jen ještě na nádech,
naděje slábne, mráz běhá po zádech.
Tak tohle je konec? Teď staneš se ničím?
Ve tmě se zvedám a zoufale křičím.
A tak jsem procitla z hrozného snění,
zběsilá, šťastná, že pravda to není.
Však jaká je pravda? Kde zůstává skryta?
Co z toho byl sen a co je realita?
A naše vzpomínky - kde bydlí skryty?
Vzpomínky, sny i ty jste v eternity.

corwex 3.10.2005 20:11  814
01

v prázdných očích
billboardů bílým písmem
zapsané pravdy
svítí
hořící sodík
svítí

vlastní tvář cizích sluncí
slova rozpadlá v prach
máš důvod se smát
i přes víčka
dám ti důvod se smát

lidským okem
zlatý řez bílé tvary
projekční plátna
svítí
hořící světlo
svítí

pro něj
pro něj máš důvod se smát
i ve tmě krve
dáš mu důvod se smát


10

obrazy
vzpomínky
vyblednou
najednou

kruhem
hladina
vzpomíná

jediná
vteřina
isa 27.9.2005 21:05  813
Pan Brasovskýkrásné!!!
athos Athos Ten, jenž nevěří na náhody 27.9.2005 13:42  812
Pan BrasovskýUff, to nemá chybu.

[ 2024 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt