false dreams
Zas se mi to tobě krásně zdálo,
žiješ v mých snech a to je málo.
Lákám tě ze sna, z mé hlavy,
pojď se mnou ven mezi davy.
Všichni se sousedé diví,
že jsi tak nádherně živý.
Je to už měsíců víc než pár,
zatím jsi vůbec nezestár.´
Jsou děsně tupí, vždyť ten, kdo je clever,
ví, že jsi young for ever and ever.
Teď jsi však se mnou a strašně se dojímám,
líbám tě, drtím tě, splašené objímám.
Náhle mi unikáš – to jsem snad spala?
Nebo jsem vážně tě k smrti rozmačkala?
Budím se, nejsi tu, všechno je k zlosti,
byl to jen flashback, stín minulosti.
Stěží lze uvěřit, že nejsi naživu,
nevím proč nekleju, nevraždím, neplivu.
|