taipan: já si to nemyslím (ten první odstavec). LOST byl od spousty jiných seriálů dost odlišný. Většina seriálů nevrší jednu záhadu za druhou. Rozjede záhad několik a ty se většinou nějakým způsobem vyřeší (ať už vědecky nebo nevědecky). Autoři věnovali otázkám spoustu času (a kostýmů, lokací, rekvizit, obecně výpravy), takže divák neměl pocit, že je to jen něco samoúčelného. Celé to vypadalo jako součást velkého plánu.
Šestá sezóna posunula seriál úplně jinam (a netvrdím, že je to nutně špatný směr). Přesto bylo dost prostoru začlenit do děje mnoho odpovědí, aniž by tím ten religiozní směr k finále nějak utrpěl.
V seriálu byly různé záležitosti vědeckého typu a taky různé záležitosti typu náboženského a mystického. Kdybych byl scénáristou, asi bych tyto dvě skupiny vzal, ty vědecké věci bych postupně vysvětloval (protože přesně to si fanoušci přáli a nevidím bůhvíjak přesvědčivý důvod, proč jim to nedat) a to, co spáda do toho mystična, bych naopak nechal zamlžené a nevysvětlené.
Je hrozná škoda, že ve spoustě diváků po dokoukání seriálu zůstala pachuť... pocit podvedení... pocit "takové to mohlo být hezké, a přitom..."
Říká se, že i cesta je cíl. Že to bylo hezkých šest let a že člověk tím sledováním a rozebíráním epizod hezky trávil čas, i když to nikam nevedlo. Ale já říkám: když už se, kurva, škrábu na vysokou skálu, tak chci nahoře pořádnej výhled! Může být ta cesta stokrát zajímavá, pokud vylezu nahoru a tam prd, tak je prostě něco špatně (ale nevylučuju, že je špatně moje vnímání světa - když jsem ale četl fanouškovské weby LOSTu, tak mi přišlo, že to tak vnímá naprostá většina diváků).
Nevím, nakolik se efekt hořkého konce LOST projevil na sledovanosti seriálů, já můžu usuzovat jen podle sebe - přestal jsem se na ně dívat. Dívám se jen na seriály, které jsou jednoznačně uzavřené a tu chybu, že bych věnoval nějakému seriálu desítky hodin života a on pak skončil debilně nebo dokonce v půlce, už neudělám. Filmů a seriálů je i tak habakuk, takže se budu dívat na ty starší, co už skončily a u kterých mám určitou záruku, že nebudu nepříjemně překvapený. |