Yvetta s Jiřím Kornem, Dynamit s Petrem Jandou, Žárlivý kakadu s Viktorem Sodomou - v době, kdy podobné hity ovládaly český rozhlas, na mě zapůsobila náhodně na krátkých vlnách naladěná předlouhá floydovská kompozice jako zjevení. V roce vydání AHM jsem ještě Pink Floyd neznal, ale už po prvním poslechu Father´s Shout jsem si s úžasem uvědomil, že může existovat ještě důmyslnější hudba než Seržant Pepper, kterého jsem do té doby považoval za vrchol kompozice. Emotivní pozounové fanfáry smíchané s reálnými zvuky války, svištícími šrapnely, ržáním koní, odjíždějícím motocyklem...v tom všem jsem vnímal symboly. Sice jsem tehdy nechápal symboly čeho to měly být (a nechápu dodnes), ale připadalo mi to ohromně majestátní :-) A hned potom andělsky křehká melodie Breast Milky s nadpozemskými vokály, předzvěstí Velkého nebeského mejdanu, který měl přijít o tři roky později...byly to po hudební stránce krásné roky čekání. |