Percy:
ja uz jsem nekter sve zazitky zminoval(jeste jako angelpetr)...
co jsem chtel rict, je: ze teroie neni nedulezita, ale vetsina knih, ktere se mi dostaly do ruky byly pro me nepochopitelne, dokud jsem si neozkousel praxi. Pokud to muzu uvest na proikladu, tak je to jako kdybys studoval teorii maliřství, dokonale znal vsechny predstavitele, vsechny styly a techniky ale nikdy bys nic nenamaloval. A pak by se te nekdo zeptal, jak na tebe pusobi nejake konkretni dilo...ty bys perfektne popsal kdo to kdy jak a proc namaloval, jake pouzil techniky, jakou to ma cenu atd atp. ale vlastne bys o obrazu nevedel vůbec nic. Zatimco onen laik by se na obraz podival a rekl ti, jaký jeho zazitek se mu vybyvi, kdyz se na obraz podiva, jake ma pocity atp.
Pokud budes tvrdit, ze teorie je dulezita...budu s tebou souhlasit. Pokud budes tvrdit, ze je dulezitejsi nez vlastni zkousenosti, nebo i treba zprostredkovane zazitky (obzvlast ze zacatku)...tak si myslim, ze souhlasit nemuzu.
Ja jsem se k magii dostal pres jeji praktickou stranku a pres lidi, kteří ji provozovali...teprve dlouho dlouho potom jsem se dostal k vlastnimu studiu...mozna jsem mel štěstí, že jsem se příliš nespálil a že při mě v jednom obzvlašť hloupém pokusu stál zkušenější člověk, který mě z toho vytáhnul, ale přesto bych se nikdy na magii nedival jako na součást svého života, kdybych ji znal pouze z knih nebo zprostředkovaně.
Chci říct, že ať už se připravíš sebelépe, stejně jednou budeš muset vystrčit hlavu z hnizda a zkusit to. Jeslti potom dostaneš přes čumák nebo ne...to záleží do značné míry na štěstí.
Problém ale je, že dokud nevíš, co tě čeká, tak jsi opatrný, jakmile ale máž zvládnutou teorii a začneš si věřit, tak máš příliš veliké sebevědomí a (pravděpodobně) se pustíš do něčeho, na co budeš krátký(a do čeho by ses nepouštěl, kdybys nebyl tak "sečtělý") |