Haruki Murakami: Norské dřevo Milý Tóru,
nejdřív dobrá zpráva. Zdá se, že Naoko se uzdravuje rychleji, než jsme čekali. Mluvili jsme spolu po telefonu a vyjadřovala se už mnohem jasněji. Možná se k nám bude moci brzy vrátit.
A teď k tvým problémům:
Za prvé: Myslím, že by sis to všechno neměl tolik dramatizovat. Někoho milovat je přece báječná věc, a jestli je ta láska aspoň trochu upřímná, najde si cestu z každého bludiště. Věř si víc.
Moje rada je úplně jednoduchá. Jestli Tě ta Midori tolik přitahuje, je jen normální, že ses do ní zamiloval. Možná vám to vyjde, možná ne. Ale taková už je láska a té by ses měl teď svěřit. Aspoň myslím. I to je přece výraz čestnosti.
Za druhé: Jestli bys s Midori měl nebo neměl spát, to je jen a pouze Tvoje věc, já se k tomu nemůžu vyjadřovat. Promluvte si o tom s Midori, určitě něco vymyslíte.
Za třetí: Před Naoko o tom, prosím, ani slovo. Kdyby se stalo, a už bys jí to říct prostě musel, poraď se nejdřív se mnou a něco vymyslíme. Ale teď o tom ani slovo. Slib mi to, prosím.
Dál bych Ti ještě chtěla říct, žes byl doposud Naoko velkou oporou, a i když už pro Tebe neznamená to, co dřív, ještě toho pro ní můžeš hodně udělat. Takže si z ničeho nedělej těžkou hlavu. My všichni, zdraví i nemocní, jsme jen nedokonalé lidské bytosti žijící v nedokonalém světě. V životě nemůžeš všechno přeměřovat podle pravítka a úhloměru ani čekat, že bude jasný jako bankovní účet.
Osobně mi připadá, že je ta Midori báječná holka. Z Tvých dopisů je mi jasné, že tě přitahuje. Chápu taky, že máš zároveň rád Naoko. Na tom není vůbec nic špatného. To se na našem velikánském světě často stává. Jako by sis vyjel za nádherného dne na vyjížďku po krásném jezeře. Najednou nevíš, jestli je krásnější jezero, po kterém pluješ, nebo obloha nad Tebou. Tak už se tím netrap. Dej věcem volnost a ony si samy najdou cestu. Kdyby ses třeba rozkrájel, nezabráníš tomu, aby lidé kolem tebe trpěli, když přijde jejich čas. Takový je život. Možná Ti, co jsem teď napsala, zní velkohubě, ale připadá mi, že už je načase, aby ses naučil právě takhle žít. Ty bys byl, promiň, občas nejraději, aby se celý svět točil podle Tebe. Jestli jednou nechceš skončit v ústavu, měl by ses víc otevřít. Vrhni se do života jako do řeky. I mně, slabé a nedokonalé ženské, občas připadá náderný. Vážně. Takže se snaž být šťastnější. Zapracuj na tom.
Neříkám, že mi není ani trochu líto, že Vás a Naoko nečeká žádný společný happy en. Ale kdo může říct, co je vlastně nejlepší? Takže se na nikoho neohlížej a nepromarni svou šanci na štěstí. Z vlastní zkušenosti Ti můžu říct, že taková se vyskytne jen dvakrát třikrát za život. Nepropásni ji, abys pak celý život nelitoval.
Každý večer dál hraju na kytaru, i kdy nikdo neposlouchá. Je mi z toho trochu smutno. Nemám ráda temné, deštivé večery. Ráda bych zase jedla hrozny a hrála v pokoji, kde budeš Ty a Naoko.
Tak zatím
17.6.
Reiko Išida
Když jsem tohle dočetl, zhasnul jsem lampičku a šel spát. |
Registrace nového uživatele 
