Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Když diskuse,
tak s Lopuchem

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Nelze jinak než... [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje pingu.


...si to zapsat

Můj nejoblíbenější spisovatel William Saroyan se v jedné knize zamýšlí:

"Hodně se cituje, hodně se traduje. Vypráví se mnoho nejrůznějších příběhů,
sepisují se dějiny, podávají se zprávy, uvádějí vysvětlení,
ale řekl vůbec někdy někdo něco?"


Pokud vás něco při četbě natolik upoutává, že si to zapisujete jako já, budu ráda, když se o to podělíte.
Vypisování při četbě je mojí dlouholetou posedlostí a zajímá mě, jestli tímto syndromem trpí ještě někdo jiný.


       
Hranice jsou neomezené - nemusí se jednat jen o zápisky z literárních děl, mohou to být jakékoli oblíbené výroky.
Když budete mít chuť nebo nutnost svůj výběr nějak okomentovat a zdůvodnit, budu jen ráda.

Dávejte sem vše, co vás někdy rozesmálo, dojalo, ohromilo, okouzlilo, rozplakalo, rozčílilo...
nebo vás to prostě jen zaujalo.

Teď mě napadlo, že to ani nemusí být výroky slovní, ale i obrazové nebo zvukové.
Můžete tu odkázat na oblíbené výtvarné počiny nebo hudební lásky, které vám někdy "něco" sdělily...
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 1344 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 14.5.2008 08:54  2603
I invented the formula of 'music composed, arranged and conducted by Ennio Morricone'. ~Ennio Morricone

You are the music while the music lasts. ~T.S. Eliot

Music washes away from the soul the dust of everyday life. ~Berthold Auerbach

A painter paints pictures on canvas. But musicians paint their pictures on silence. ~Leopold Stokowski
pankaplan panKaplan 13.5.2008 18:43  2602
Sándor Márai: Deníky, díl 1, rok 1943, stránka 41 (překlad Ester Sládková)Jednoho dne vstane nějaký hrdina a řekne, že skutečným cílem každého lidského - individuálního či společenského - počínání není ani stát, ani strana, ani Evropa, ale sám člověk, osobnost. Že jde také o ni. Toho člověka pak utlučou. Ale bude to první opravdový revolucionář. A když lidí pochopí, co říká, bude to první opravdová revoluce na světě.

str. 31:

Nervový stav, kterému se říká láska, nechce "dávat" ani "brát". Nervový stav chce prostě jeno proběhnout; to je vše.

str. 27:

Dnešní Německo (rok 1943) žije ve znamení hesla "Užívejme si války, protože mír bude hrozný". To heslo mi připadá opodstatněné.
margot 11.5.2008 18:48  2601
Tohle je dobrý, Roozi. :-)
Kdysi mě stejné řádky taky zaujaly. (Vím to, protože jsem si je v knížce taky podtrhla.)

Anebo tohle:
Štěstí nalezneme jen v sobě, je to ztráta času je hledat u jiných, neboť jen málo lidí má štěstí nazbyt. Trápení musíme snášet sami, nesluší se svalovat je na jiné. Musíme se prát a bojovat vlastní bitvy sami, jsme přece rození zápasníci. Jednoho dne se všichni dočkáme míru.
...Je mi dobře, když sedím ve staré věži a sním, je to jediná věc, která mi zbyla. Věž hledí k západu, tam, kde zapadá slunce. Slunce brzy zapadne do moře, pak nastane soumrak a pak noc.
Byl to krásný den.
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 10.5.2008 17:42  2600
Axel Munthe - Kniha o životě a smrtiČlověk je stvořen, aby nesl sám svůj kříž, proto má tak silná ramena. Člověk unese mnoho, pokud unese sám sebe. Může žít, bez naděje, bez přátel, bez knih, dokonce i bez hudby, pokud dovede naslouchat vlastním myšlenkám, zpěvu ptáka pod oknem a vzdálenému hlasu moře.
margot 9.5.2008 12:39  2597
Nikos Kazantakis - Chuďásek BožíA najednou se mi zdálo, že mrtvý slyší. Pohnul jsem sebou. Všichni se roztřásli hrůzou a utekli. Jeho rty se hýbaly, otevřel oči a podíval se na mě. "Synu," zašeptal, "skloň se ke mně! Neslýší nás nikdo?" Měl oči hrůzou přivřené, jeho vlasy, vousy, uši a rty byly plné písku. "Nikdo neposlouchá, otče, jsme sami." - "Skloň se ke mně, musím ti říct strašné tajemství. Nakoň se ještě víc!" Nakloni jsem se k němu a on přiložil svá ústa k mému uchu. Jeho hlas, slabý, přerývaný, jako kdyby přicházel z velké dálky, jako kdyby vystupoval z hluboké vyschlé studny, šeptal: "Arsenie, můj, synu, byli jsme podvedeni - neexistuje ani ráj, ani peklo!"
"Tak co existuje? Chaos?" - "Chaos taky neexistuje." - "Tak co?" - "Nic!" Chytil mě pod krkem, že mne málem udusil - a vzápětí se zvrátil do písku.
mig Mig Odolám všemu, kromě pokušení a... - pohodě... 9.5.2008 09:19  2596
Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje...

Antoine de Saint-Exupéry
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 9.5.2008 08:35  2595
Žít literaturou je vůbec štěstí, říkávám si, a vlastně to nic nestojí a ruka udrží knížku, když třeba nohy pro ten den vypovídají službu.

Prof. PhDr. Jaroslava Janáčková, CSc., emeritní profesorka Filozofické fakulty Karlovy univerzity.
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 9.5.2008 07:46  2593
Jaroslav Seifert - z Věnce sonetůPraha! To chutná jak hlt vína.
Opakuji si stokráte
to jméno dechem naváté
a sladší dechu milenčina.

Ať sirény však nad domy
dají si radší přilbu z čela,
beztak nám ještě nedozněla
siréna našich svědomí.

Kdybych ji viděl jako vázu,
z níž zůstaly jen střep a prach,
kdybych měl přežít její zkázu,
prach její sládl by v mé slině.
Je jako pečeť na listině,
i kdyby byla v sutinách.
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 7.5.2008 01:47  2592
J.Kolář, in Přestupný rok - deník 1955Epiktet XIII
Chceš - li pokročit
snes nařčení z pošetilosti a bláznovství
a nechtěj aby se zdálo že něčemu rozumíš
Bude - li se někomu zdát
že na tobě něco jest
nedůvěřuj si
Není snadno zachovat vůli ve shodě s přirozeností
a dbát o vnější věci
ale je naprosto nutné
aby ten kdo dbá o jedno
nedbal o druhé

Nový Epiktet XIII

Chceš - li uskutečnit něco nového
čekej nařčení z pošetilosti a bláznovství
nechtěj aby se zdálo že něčemu rozumíš
že máš jasný a přesný cíl
A bude se zdát někomu
zvláště zastánci starého
že na tom co činíš něco je
nedůvěřuj si

Není snadné zachovat poezii ve shodě s nevídaností
a obohatit ji novým řádem
ale když ses rozhodl dbát o své
je naprosto nutné nedbat o jiné

nula nula všetko je tak, ako má byť 3.5.2008 20:44  2591
Don Miguel Ruiz: ŠTYRI DOHODY
1.Nehreš slovom
Slovo predstavuje tvorivú silu. Je to dar. Všetka vaša magická moc sa opiera o slovo. Vždy, keď vyslovíte svoj názor, akoby ste prednášali magické formule. Slovom môžete druhého človeka zakliať, alebo ho zo zakliatia vyslobodiť.
Slovo môže stvoriť ten najkrajší sen, alebo všetko okolo zničiť. Ak nehrešíte slovom, šírite okolo seba krásu a lásku, vytvárate nebo na zemi.

2.Neber si veci osobne
Ten, kto je upnutý na dôležitosti vlastnej osoby alebo si vzťahuje veci na seba, prejavuje najvyšší stupeň sebectva, pretože vlastne počíta s tým, že všetko sa točí okolo neho.
Nech už si ¾udia myslia čoko¾vek, čoko¾vek robia alebo hovoria, neberte si to osobne. Názory druhých zodpovedajú tomu, čomu títo ¾udia veria, a preto nech si o vás myslia čoko¾vek, v skutočnosti sa vás to netýka. Vždy to vypovedá iba a len o nich.

3.Nevytváraj si domnienky
Akonáhle ste o niečom presvedčení, domnievate sa, že máte pravdu. A ste dokonca ochotný zničiť svoje vzťahy s ostatnými, iba aby ste obhájili vlastné stanovisko. Vzdajte sa potreby obhajovať svoj postoj.
Vždy je lepšie sa opýtať než si vytvárať domnienky. Pozbierajte svoju odvahu a pýtajte sa tak dlho, dokia¾ sa vám veci čo najviac neujasnia. Akonáhle na svoju otázku dostanete odpoveď, nebudete si už musieť vytvárať žiadne domnienky, pretože budete poznať pravdu.

4.Rob všetko čo najlepšie
Vždy si počínajte, ako najlepšie dokážete, ale neprepínajte sa! Keď sa prepínate, vaše fyzické sily sa vyčerpávajú, pracujete sami proti sebe a cesta k naplneniu cie¾a sa tým iba predlžuje.
Ak budete znovu a znovu robiť všetko čo najlepšie, stanete sa majstrami osobnej transformácie. Vaše návyky hrešiť slovom, brať si veci osobne a vytvárať si stále nejaké domnienky sa budú prejavovať čím ďalej tým vzácnejšie, až nad vami úplne stratia svoju moc.

mamute Mamutě kéž je nám ticho/ až kolem půjdou s lží 3.5.2008 16:55  2590
Možná mě proklejete (je to dlouhé jak čtrnáct dní), ale je to pravděpodobně nejhezčí kousek jedné z nejhezčích knížek poezie, co znám...
mamute Mamutě kéž je nám ticho/ až kolem půjdou s lží 3.5.2008 16:54  2589
Karel Šiktanc (Adam a Eva)DEN DRUHÝ

Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.
Liliově bíle lilo.
Až se slilo, co kde bylo.
Hlad. I hněv. I krev.
I kosti.

Nedýchala. Hlavu v klíně, slyšela ho,
jak v ní dýchá. Jak v ní vzlyká. Jak

v ní prosí. Jak v ní číhá na kohosi,
po kom zůstal vlas či zmínka. Po kom

kůže hříbětinka. Slyšela ho. Jak v ní
kleká. Jak se smeká. Jak se svléká

z vin a lží a darmých slibů. Slyšela ho.
Jako řeka, která slyší tonout rybu - - -

Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.
Liliově bíle lilo.
Až se slilo, co kde bylo.
Hlad. I hněv. I krev.

Nehýbal se. Hlavu v klíně, trnul, jak
se hebce hýbá. Jak ho líbá. Jak ho

prosí. Jak se táže na kohosi, po kom
zůstal šrám či smyčka. Po kom lichá

rukavička. Sladce trnul. Jak se vzdává.
Jak v něm vstává. Jak se shýbá – sponky

v ústech na útěku. Sladce trnul. Jako
ryba, která slyší tonout řeku - - -

Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.
Liliově bíle lilo.
Až se slilo, co kde bylo.

Zajat něhou, po paměti padal znovu
do zajetí. Celý darem. Celý v hrsti.

Celý z prstů mezi prsty. Plašen slovy.
Že ji studí. Strašen tichem. Že ji

zebe. Modrá žilka prostřed hrudi.
Modrá žilka prostřed nebe. Ztracen.

Vrácen. Ještě. Ještě. Noc a den. A
v konci deště, v konci pádu kdesi

vzadu stih své dětství. Zády k trati,
dralo listy v jízdním řádu - - -

Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.
Liliově bíle lilo.

Zotvíraná jako růže, zatrnula všemi
trny. Sama rána. Sama vůně. Sama

růže, co si léta sama v sobě smutně
stůně. Sama úzkost. Že se vzbudí.

Že zas najde jenom sebe. Modrá žilka
prostřed hrudi. Modrá žilka prostřed

nebe. Mrtvá. Živá. A co ještě? A co
zbývá? Voda z deště. Při – ho – ří – vá.

Voda. Voda. Škoda všeho - - -
Žádná škoda - - -

Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.

Srdce v hrdle, přemožený, obracel se
těžkou hlavou ještě ve snu k srdci

ženy. Ještě hlídal. Ještě zvídal.
Ještě smál se. Usmířený, že už nic

a nikdo není, kdo by v tichu slz a
smíchů - - - zle v ní hleděl z holé

stěny - - -

Lilo.
Lilo. Bíle lilo.

Srdce v hrdle, marně spala. Marně
v sobě zhasínala. Stál v ní plamen.

Tklivý. Lstivý. Stál, a z noci
fialové táhli k němu dávní dnové.

Její dávní mrtví dnové. V suchých
loktech suché dříví - - - Vlky

v patách - - - Jako živí - - -

Lilo.
Lilo.
mmartina 29.4.2008 15:10  2588
Isabel: tento citát uvozoval knihu Chaima Potoka Slib, takže popravdě nevím, kde konkrétně toto Kafka použil...
corwex 28.4.2008 19:57  2587
Isabel [2586]: Je to myslím z deníků (teď to nemohu ověřit), citováno v Manguelových Dějinách čtení.
isabel 28.4.2008 15:34  2586
mmartinamoc pěkné.Z které knihy konkrétně?Podívala bych se na ni, neboť přes veškerou snahu mě Kafka zatím neoslovil,Zámek jsem nikdy nedočetla a odradil mě od ostatních knih, takže?

[ 1344 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt