Nějak do Varů nejezdím kvůli celebritám, ale také jsem viděl celou řadu nejrůznějších režisérů, producentů a spol.
Vzpomínám na asi dvacetiminutový úvod Vilmose Zsigmonda před filmem McCabe a paní Millerová, jehož (vykouřený?) chraplák pro mne chvílemi byl naprosto nesrozumitelný. A to, čemu jsem rozuměl, pro změnu nepřeložila tlumočnice. :-(
Bohužel jsem zdrhnul z diskuse se zřejmě nejzábavnějším hostem festivalu Paulem Mazurskym, protože jsem měl deset minut na přeběhnutí na jinou projekci.
Viděl jsem celou řadu filmů, se kterými přijel nějaký zajímavý host, ovšem na projekci, na které jsem byl já, nedorazil.
Nejčastěji jsem tedy na pódiu viděl Vica Pratta (třikrát), jehož úvody byly občas zajímavější než následující film.
Z krásnější části těchto delegací bych mohl zmínit moji oblíbenou Táňu Pauhofovou, která se přišla ukázat před filmem Muzika, ale když jeho tvůrci přišli po filmu na pokec, už byla na cestě do Bratislavy.
Takže zbývá delegace k čínskému soutěžnímu filmu Šachta. Z nadupané audiny před Thermalem vystoupily dvě krásné herečky, ale na pódium dorazila jen jedna (buď Zheng Luoqian nebo Wang Li, těžko říct – ten film měl ve Varech světovou premiéru a ještě neexistuje ani pro IMDb). Tak nevím, to se ta druhá stydí?
A kdo tam jezdí kvůli celebritám, měl vůbec slabý rok. Vždyť nedorazili Nick Nolte, Randy Quaid ani Nikita Michalkov.
Takže nejzajímavějším hostem festivalu zůstává Christopher Lee, o jehož vystopení se nejspíš bude mluvit ještě po letech. Já u toho samozřejmě nebyl. |