Změna v sexuální výchověPři nedávnm surfování po internetu jsem narazil na tento článek:
http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=1058
Reagoval jsem na něj mailem autorce PhDr. Daně Štěrbové Ph.D. v tomto znění:
Dobrý den,
náhodou jsem narazil na stránkách dobromysl.cz na Váš článek Přístup k dětské sexualitě. Ač nejsem člověk vzdělaný v oborech sexuologie, psychologie a podobných, zdál se mi článek a v něm popsané postupy na velmi dobré úrovni a myslím si, že podobně by sexuální výchova dětí měla probíhat. Mám ke článku pouze jednu malou připomínku, nebo spíše by mně zajímal Váš názor jako odborníka na tuto problematiku. Popíšu nyní o co přesně jde.
Jelikož v letošním roce oslavím své 29 narozeniny, docházku na základní školu jsem z části absolvoval ještě za doby komunismu. sexuální výchova v této době byla minimální a těsně po převratu se teprve začala na školách objevovat. Jelikož kantoři neměli s výukou podobného předmětu žádnou zkušenost, dovedete si nejspíš představit, jakou měla sexuální výchova úroveň. V naší rodině se o sexualitě a podobných věcech také příliš nemluvilo, i když nějaké ty základní věci jsem se od rodičů dozvěděl. Už se otevřeně mluvilo i o homosexualitě a o této sexuální orientaci jsem již na počátku puberty měl povědomí. Avšak zaskočila mně osobně jedna věc o které se do dnešního dne v sexuální výchově nemluví a ani ve Vašem článku o ní není téměř nic. Jedná se o to, že jsem sám u sebe zpozoroval odlišné sexuální zaměření, přesněji sexuální deviaci, konkrétně heterosexuální pedofilii. Ve Vašem článku je v souvislosti s touto deviací malý náznak v podobě "varování" dětí před nebezpečím zneužití, přesněji tedy náznak, jak naučit děti říkat "ne" a bránit se sexuálnímu zneužití.
Já se s touto deviací vyrovnával dlouhých 9 let po té, co jsem jí sám zpozoroval a vůbec si jí připustil. Mám pocit, že kdyby mně někdo na počátku puberty informoval, že mohu být nositelem takové deviace, ale že to nutně neznamená, že musím někdy v životě sexuálně zneužít dítě, dokázal bych se s tímto nezměnitelným faktem vyrovnat daleko dříve. Když jsem v době mých patnácti let na tuto skutečnost přišel, hledal jsem v knihovnách informace. Nikde však o podobných věcech nebyla téměř žádná zmínka a informace, které se mi v tu dobu dostávaly, byly typu "pedofil zneužíval...", "hledá se pedofil který zneužil...", popřípadě scestné informace, ve kterých se slovo pedofilie používá jako synonymum sexuálního zneužívání dětí a pod. Dodnes se i v odborné literatuře setkáváme s tím, že vedle krátkého odstavce o tom co pedofilie je a malé zmínky, že takto orientovaní jedinci jsou dobrými učiteli, trenéry a vedoucími, je uveden několikastránkový popis trestné činnosti od konzumace dětské pornografie až po zneužívání dětí a incestu. Nějaký pozitivní vzor, ze kterého by si mladý pedofil mohl vzít příklad není nikde. V poslední době tento deficit mírně vyvažuje internet, kde se dá najít pár webů, které píší sami nekriminální pedofilové a popisují na nich své životy a upozorňují na úskalí této deviace se kterými se pedofil ve svém životě může setkat.
Zajímal by mně tedy Váš názor na možnost, upozornit děti v rámci sexuální výchovy o možnosti, že mohou samy být nositeli pedofilie či jiné sexuální deviace, dát dětem obecně o deviacích informace, popřípadě v jakém věku by k takovému informování podle Vás mělo dojít.
Za Vaší odpověď předem děkuji.
Jiří (Fx100d), heterosexuální pedofil, http://www.fx100d.cz
Nečakal jsem, že autorka odpoví a pokud ano, čekal jsem nějakou bagatelizaci problematiky s odůvodněním, že děti by v tom měly spíše zmatek, nebo že pedofilně orientovaných osob je malé procento a je zbytečné zatěžovat takovými informacemi všechny děti.
Přišla však velmi nečekaná a vstřícná odpověď v tomto znění:
Dobrý den, vážený pane,
děkuji moc za Váš hezký dopis. Upozornil jste na na problematiku
heterosexuální pedofilie ze zcela jiného pohledu, než ji společnost má
"zapsanou" a opravdu tzv.znormovanou směrem ke kriminalitě takto
orientovaných osob.
Promyslím ještě nějaké věci ohledně vhodně podaných informací dětem v
rámci sexuální výchovy a pokud byste souhlasil, ráda bych obsah Vašeho
dopisu prokonzultovala s přáteli (odborníky ze Společnosti pro plánování
rodiny a sexuální výchovu, Praha) tak, aby eventuelně i na jejich
stránkách mohla být nějaká informace či odkaz pro lidi podobně
orientované. Byla by i možnost, že by Váš dotaz směřovaný na mě byl pak
uveden v rámci jejich internetového poradenství a tak by se k němu mohlo
vyjádřit více odborníků. Ale to je již mimo oblast toho,co zmiňujete jako
stěžejní, což je -jak vhodně informovat děti v rámci sexuální výchovy.
A zmínila bych tuto nutnost i na sexuologickém kongresu v Pardubicích v
září tohoto roku.
S pozdravem
Dana Štěrbová
Odpověděl jsem tedy takto:
Dobrý den,
velice děkuji za Vaši rychlou a vstřícnou reakci. Nesetkávám se příliš
často, že je mi odpovězeno na mail, jelikož jsem nucen vystupovat anonymně,
zvláště pokud někomu kritizuji jeho práci. Je to bohužel nutností, protože
prozrazení mé identity by nemuselo ublížit jen mně, ale i mým nejbližším a
především dětem se kterými jsem v kontaktu.
Máte samozřejmě můj souhlas s konzultací mého dopisu s dalšími lidmi,
případně zveřejněním naší komunikace, pokud to bude pro dobro této
záležitosti. Zároveň mi dovolte, abych za celou naši komunitu, nabídl
vzájemnou spolupráci na podobných záležitostech s odborníky. Asi většina
lidí si myslí, že největší problém pedofila je udržet své pudy na uzdě, což
je pro většinu pedofilů jeden z nejmenších problémů. Co je pro pedofily
nejtěžší a jaké hlavní problémy v dnešní době mají, si můžete prostudovat v
bakalářské práci, kterou napsal Karel Žák ve spolupráci s několika lidmi z
naší komunity. Zasílám ji ve formátu PDF v příloze. I spousta odborníků má
pod vlivem skutečnosti, že pracují převážně s pedofily kriminálními, velmi
zkreslenou představu o problémech, které pedofilové mají. Věřím, že někteří
lidé z naší komunity by byli ochotni účastnit se výzkumů sexuologů a
psychologů, aby jim pomohli získat poznatky důležité pro léčbu pedofilů s
problémy se sebepřijetím.
Jsem rád, že máte zájem podpořit naši snahu pomoci mladým pedofilně
orientovaným lidem aby byla menší pravděpodobnost, že provedou nějakou
hloupost v mládí, které by později litovali a zkvalitnit tak jejich život,
který i bez odsouzení společnosti není nejjednodušší. Tato snaha nepomůže v
konečném důsledku jen pedofilně orientovaným lidem, ale aspoň částečně
působí i jako prevence sexuálního zneužívání dětí. Jistě se shodneme, že
pokud by toto doplnění sexuální výchovy zabránilo byť jedinému zneužití
dítěte, je to k nezaplacení.
Hezký den přeje Jiří (Fx100d).
Zatím čekám na odpověď a jsem velmi zvědav, co z této konverzace vznikne.
Myslíte, že by toto mohl bý první krůček nejen k lepšímu vyrovnání některých pedofillů, ale i trochu lepší informovanosti veřejnosti o tom, že pedofilie není to samé co sexuální zneužívání dětí? |