SO vjede služebním autem do areálu jiné firmy za jejím služebním autem. Po vyřízení záležitosti chce odjet, ale vrata se zatím zavřela. SO zkouší přijet těsně k vratům, jestli se náhodou neotevřou, nic. Vystoupí z auta, nikde nikdo, šmejdí okolo vrat a hledá někde nějaký čudlík nebo něco, nic. Chystá se tedy zpátky do firmy poprosit o otevření, když uvidí někoho přicházet z venku. Paní otevírá malá postraní vrátka kartou, a na otázku, jak se dostane SO ven, odvětí "Vy nemáte dálkový ovladač??" SO samozřejmě nic takového nemá, paní tedy praví "Tak jim cinkněte nahoru, ať vám otevřou" ukazuje na zvonky, které jsou ale logicky umístěny zvenku, kde je SO neviděl. SO tedy cinkne nahoru, a po chvilce vysvětlování se paní uvolí otevřít. SO se vrhá do auta, vidí paní jak přichází k oknu a tiskne ovladač, vkládá klíče do zapalování, vrata se začínají otevírat, ale SO nemůže otočit klíčkem a nastartovat. Po několika marných pokusech o otočení klíčkem, málem utržení volantu a spoustě jadrných nadávek si SO uvědomí, že se snaží nastartovat klíči od svého soukromého auta stejné značky. SO tedy horečně hledá správné klíče neustále nervózně pokukujíc po zatím ještě stále otevřených vratech, nachází je, startuje a konečně se rozjíždí. Bohužel z obavy před zavřením vrat moc vehementně, a auto chcípá přesně uprostřed vjezdu. Roztřesenou rukou startuje znovu a odjíždí s posledními zbytečky důstojnosti a sebevědomí přesně ve chvíli, kdy se dají vrata do pohybu.
Ta paní u okna tam nejspíš stojí a kroutí hlavou doteď. |