evae: díky moc za výklad
dnes si po delší době opět pamatuji sen
stála jsem s kamarádem (ten má ted velmi štastné období) na skále a on mi říká, pojdme skočit dolů, máme padáky, skočme. před námi už tam asi nějací lidé skákali. řekla jsem, že se bojím, ale měla jsem pocit, že to bude snadné.
pak střih a nějaký jiný sen
opět jsme na skále, říká mi, že mě vezme za ruku a skočíme dolů spolu, vzali jsme se za ruce a já i tak pořád váhala. říkal mi, že je to snadný skočit, všeho se zbavit, bála jsem se, že se mi neotevře padák, ani jsem nevěděla, zda nějaký na zádech mám
probudila jsem se a první myšlenka byla, že pád dolů asi podle snáře znamená něco špatného, možná pád na dno
pak už to nebyla skála, ale nějaká stanice (celá kovová a děj se přesunul do noci) umístěná hodně vysoko asi ve výšce, kde létají letadla, už tam nebyl kamarád, ale Kevin Spacey mixnutý mým kolegou z práce (oba jsou stejný ročník a velký charismáči). chystal nám výstroj na seskok
střih, jiný sen o mém současném příteli (aktuálně je naše situace taková nejasná) je slunečno, chatová oblast, sedáme k stolu v hospůdce, povídáme si uvolněně jako na začátku, když jsme byli jen kamarádi a poznávali se, lehám si na lavičku do pravého úhlu k němu hlavou k němu. pak jsme najednou u mě doma, líbáme se, vyhazuji maminku z pokoje. s přítelem se kočkujeme jako v den, kdy jsme se naposledy viděli (od té doby o něm nemám zprávy)
opět jsem tam nahoře, "Kevin" mi vysvětluje jak proběhne seskok, nemám padák, bojím se, ukazuje na podezřele skoroprázdný černý batoh, ten je asi můj, na chvilku je to zas můj kamarád a dává mi do ruky klíč, kterým odemknu padák v pase, klíč je namazaný a klouže mi z ruky, navíc ho mám v levé ruce (jsem pravák), pravou družím za ruku kamaráda, bojím se, zda stačím odemknout, zda mi klíček nevyklouzne z ruky a pokud jo, zda nás unese jeho padák. říká, že jeho padák nás unese
probuzení a současně pocit, že skok mám za sebou a že je mi líp
jsem zpátky, "Kevin" mě seznamuje se skokem v tandemu, padák bude mít on a bude mě držet
střih, sen o itálii, vzala jsem si jen černobílý film a analog, tak se snažím nevnímat to kýčovité barevné prostředí. sedím u oběda, je teplo, koukám ven na jakési jezero. napadá mě, že bych se v úterý mohla dát do vyvolávání, když je ten svátek
zpátky nad zem, "Kevin" mi vysvětluje, že až skočíme, tak po chvilce přijde zvláštní pocit (mělo to nějaký název) a já se ho pustím, protože všechno vzdám a bude mi to jedno, rozhodím prý ruce do hůry, ale on mě včas sevře - bude za mými zády a obejme pevně moje paže, pak už bude všechno dobrý a moc si to užiju
opět probuzení, pocit, že skok mám asi za sebou
pak jsem zpátky na stanici, "Kev" slézá po schůdcích kamsi do prázdna, láká mě at jdu za ním, nejprve vidím tmu a pak si všimnu, že jde o další část kovové stanice, připomíná mi to místo pro potápěče před ponořením se do hlubin. chystám se ho následovat, stále se bojím
opět probuzení s následným usnutím, pak jen budík, ráno a vstávání |