Už dlouho jsem neměl tak intentivní sen jako dnes. Tak co si vybavuji: Nacházel jsem se v obrovském objektu o velkých místnostech s luxusním vybavením. Popisovat bych mohl na celou stránku, ale dejme tomu něco jako 'Titanic' ve futurističtějším podání. Nevím přesně, čím co začalo, ale našel jsem přístroj, který navrhl tři otázky, jejichž odpovězením se uvedl do chodu. (Přitom vypadal jak nějaká stará hifi.) Ty tři otázky se týkaly samotného přístroje. Měl napsané pouze odpovědi a já se ptal jeho např.: 'Jsi stroj?' 'Jsi hra?' - jediné, co si vybavím. Když jsem odpověděl, tak se rozsvítila jedna z diod nebo ne. Co měl přístroj způsobovat jsem zatím netušil. Po rozsvícení pouze jedné ze tří diod a aktivaci se vlastně nic zvláštního neudálo. Pak najednou střih. V jedné místnosti jsem pobýval ještě s několika lidmi z práce. Jen se tlachalo, nic zajímavého. Já ale ve chvíli věděl, že se blíží katastrofa a přístroj jí může odvrátit. Běžel jsem spoustou rozlehlých chodeb, když v tom se začalo vše otřásat. Země se začala zvedat a trhat. Po levé straně jsem viděl kolegy, kteří absolutně vše ignorovali a navíc mě volali, ale já věděl, že to by byla smrt. Běžel jsem tedy opět k přístroji, ale katastrofa nabrala takových rozměrů, že jsem si uvědomil, že už je pozdě. Země praskala, různé věci začaly padat kolem. K přístroji jsem nakonec doběhl a došlo mi, že musím ty tři otázky zodpovědět tak, aby se rozsvítily diody všechny. I přes ten mazec kolem jsem se plně soustředil a nespěchal. Bohužel, jen 2 ze tří. Na stropech byla umístěna spousta lamp a nějakých kuželů, které se odlamovaly a padaly na zem. Musel jsem se skrýt. Nalezl jsem horizontálně uzounkou místnost, kam jsem se nasoukal a chtěl přečkat tu katastrofu. Jenže pak mi vlítla do hlavy myšlenka, že je slečna 'S' (kolegyně z práce, s kterou jsem si v reálu začínal, ale ona to nedávno utla) v nebezpečí. Vysoukal jsem se z té skuliny a běžel a běžel. 'S' ležela na podlouhlé chodbě, tak jsem myslel, že je zraněná. Doběhl jsem k ní a zakryl jí sám sebou, aby jí nezabilo něco padajícího ze stropu. Najednou se vše uklidnilo. Navíc se tam objevil další kolega a začali se normálně vybavovat, jako by se nic nedělo. Ten po chvilce zmizel a já se věnoval 'S' víc, než bych čekal. :-) Svlékl jsem jí kalhoty a začal jí líbat 'tam dole', přičemž na rtech mi zůstal květ (asi). Pocit to byl příjemný. Chtěl jsem jej opatrně sundat, ale nic už tam nebylo a navíc jsem si uvědomil, že kolem nic není. Probuzení.
Posloupnout některých scén je možná proházená, poněvadž si vybavuji vpodstatě jen fragmenty, které jsem si stihl zapamatovat. A některé úseky chybí, ale nejspíš nebyly důležité. |
Registrace nového uživatele 
