Tak já jeden z dneška, aby jste nevyšli ze cviku :-)
Napřed jsem šla po cestě - potkala jsem kamarádku, že jede na hory, měla krásnou zimní budnu - obdivovala jsme ji byla bledě modrá - ona říkala, že ji koupila v sekáči - nechtěla jsme věřít, jak moc se mi líbila. Pak jsem pokračovala pěšky cestou směr město - byl sníh - naproti mě jel autobus - pak jsem se objevila já, mamka, sestra v prázdné místnosti u babičky - my 3 seděly u kulatého stolu, kterému jsme podkládali mýdlem jednu nohu. Babička v tureckém sedu na zemi. Pak střih obchod - boty - já hledala zimní - syn si zkoušel tenisky - opět tam byla mamka i sestra - já mu tenisky odmítla koupit, že je zima a že by mu do jara stejně nebyli, syn se vztekal, že je chce, na okně byly pytlíky jakoby s rosolem - opět bleděmodré - měla to být impegrační látka, aby se boty nepromáčely - četla jsem si návod - pak se objevila dcera s tím, že půjdeme koupit zimni bundu a já jsme říkala, to je fajn, máme tady poradce v mamce a sestře - pak jsem se vzbudila.
K tomu závěru je pravda, že se s dcerou na tu zimní bundu chystám i v reálu :-) |