McCartney I. jsem slyšel asi jednou nebo dvakrát, nijak moc mě nechytla...
Ale za dvojku vzdávám McCartneymu chválu, je to jeho určitě nejlepší album a taky jedno z nejlepších alb vůbec. Při prvním poslechu jsem si myslel, že se zbláznil... Je tak složitý, hutný, skutečně invenční... Chvíli trvalo, než jsem ho dokázal ocenit, ale ještě dnes jsem jim nadšenej.
Macca: Nemluvilo se o Chaosu jako o McC III.? Trojku jsem si vysnil jako naprosto kolosální dílo, zvuky z kosmu, vesmírný zpěv podbarvenej geniálními tóny; proto mi tehdy to označení přišlo nepatřičný... |