-ndl-. Křepčete, naštvaní kabaretiéři!. Týden: zpravodajský týdeník. Č. 17/2006 (24. 4. 2006). Praha: Mediacop s. r. o., 2006, s. 83. Vychází týdně. ISSN: 1210-9940
Křepčete, naštvaní kabaretiéři!
Hudba
Vztek, hysterie, černočerný sarkasmus a sklon - fotbalovou terminologií řečeno - k soustavnému a vážnému porušování životosprávy asi nejsou ten nejlepší základ pro trvalý partnerský vztah.
Jako ingredience rokenrolu ale fungují docela spolehlivě. Bostonské duo The Dresden Dolls to potvrzuje, drásavost textů některých písní navíc dokáže vybalancovat nezadržitelnou energií, divadelní stylizací a notnou dávkou sebeironie. České publikum o tom přijedou už podruhé přesvědčit 29. dubna, kdy vystoupí v pražském Abatonu.
Už svým názvem se The Dresden Dolls hlásí k německému vlivu, především ke kabaretní scéně výmarské republiky, okouzlení dosti divokou německou scénou konce dvacátých let je vidět i na jejich šatníku. Nalíčený dekadentní elegán (bubeník Brian Viglione) a svůdně odrbaná holka od rány (zpěvačka a klávesistka Amanda Palmerová) vypadají trochu jako kříženci mezi baviči z dávného šantánu a soudobými punkery. Jejich hudba tomu odpovídá. Jednoduchá a trochu starosvětská instrumentace se v ní spojuje s rokenrolovou divokostí, rafinovaná jevištní stylizace s brutální přímočarostí v textech. V Praze budou The Dresden Dolls propagovat své druhé album Yes, Virginia, které je trochu rockovější než jejich studiový debut. Obsahuje písně s výmluvnými názvy jako například My Alcoholic Friends nebo First Orgasm. Palmerová se v jednotlivých kusech stylizuje do postav typově rozličných, vedoucích však podobně katastrofální společenský a sexuální život, občas se rozhlédne kolem a zjistí, že zkaženější místo než tenhle svět aby jeden pohledal. Nic ufňukaného ale na těch písních není, je v nich jednak jakási loserská hrdost a také nadhled, na některé z těch skladeb se dá dokonce i radostně křepčit - třeba píseň Delilah by nezapadla ani někde na stadionu. S potemnělými písněmi The Dresden Dolls tak lze strávit velmi projansněný večer, ráno po takovém večeru ovšem může být (zcela v duchu těch písní) trochu bolavé. |
Registrace nového uživatele 
