U nás prostě každý po svém. Někdo to všechno rozbalí, pak si prohlíží, jiný zase dokáže tři dárky rozbalovat hodinu, protože nejdřív důkladně ozkouší ten jeden.
Mimochodem, vloni jsem chtěla tátovi koupit nějaký malý vrtulník na dálkové ovládání, ale pak jsem se ovládla. Letos táta ten vrtulník koupil bráchovi. Protože ho uviděl někde v obchoďáku, když tam byl s mámou. Ta mu to rozmlouvala, že to pro Jirku není, tak to tam nechal, že si to ještě rozmyslí. Doma pak kouknul na internet, zjistil, že se to nabíjí mnoho hodin, aby to létalo 15 minut, tak se rozhodl, že ho kupovat nebude. No a pak ho stejně koupil. No a můj bratr naprosto nadšen, že už si ho dlouho chtěl koupit. Dokonce to ten náš antitechnický Jiříček zvládnul bez táty uvést do provozu a naučil se s tím létat, což je u něj věc nevídaná. A to tam chyběl český návod. |