Jdou tři želvičky po poušti a mají hroznou žízeň. Po roce cesty najdou kelímek.
"Holky, nemá cenu ho brát, stejně nemáme co pít."
Po dalších třech letech cesty konečně dojdou k oáze, kde je krásné jezírko.
"Holky, teď by se nám hodil ten kelímek. Budeme losovat, která pro něj dojde."
A tak losují. Ta, která prohrála, říká: "Tak já pro něj dojdu, ale slibte mi, že se nenapijete dřív, než přijdu !" "Slibujeme.", řeknou želvičky.
Po šesti letech se želvička stále nevrací. "Kde je tak dlouho ? Už by tady měla být zpátky. Ještě počkáme."
Po dalším půl roce: "Kašlem na to, napijeme se."
Když tak ty dvě pijí z jezírka, vykoukne z křoví ta třetí a říká: "Jestli si nevěříme, tak já nikam nejdu." |