Americká základnaBouři ve sklenici vody připomíná nynější spor o americkou základnu u nás.Jsem vlažným příznivcem jejího vybudování,a to z následujících důvodů:
a)Amíci se to rozhodli postavit stůj co stůj,takže veliké moralizování zde může přijít jedině vniveč.Můžeme se jedině rozhodnout,jestli se na tom přiživíme,nebo ne.Projekt jako takový svým případným ne nezastavíme-můžeme se jen obrat o případné výhody,ze základny plynoucí.Otázka tedy zní převáží ty výhody nevýhody,nebo ne?Hokynářské počty,ne vyšší princip mravní,to je rovina,ve které by se mělo hovořit.
b)Velmi nevěřím na záruky,které nám dává NATO,pokud by šlo o válku s Ruskem.Kdyby taková varianta nastala,nastal by nový Mnichov,a my bychom byli znovu obětováni.Jedním z mnoha důvodů,proč bylo předválečné Československo obětováno navzdory spojeneckým smlouvám,bylo to,že Anglie s Francií neměly pádem Československa co ztratit.Naší logickou snahou by mělo být,učinit se takovým,aby naše ztráta západní spojence co nejvíce bolela.Pro USA bude každopádně bolestnější ztratit Českou republiku s radarem,než ztratit Českou republiku bez něj.Proto bychom s touto základnou měli souhlasit.Ne že by to bylo samospasné(to rozhodně ne),ale je to lepší než drátem do oka.
c)Debata,která se o tom v současné době vede,je dělaná jak pro bábu Dymákovou.Bere se za ohromnou výhodu,že u nás nebudou strašlivé rakety,nýbrž "jen" radar.Přitom ale,v případě jakékoliv války,by právě ten radar bylo to první,nač by potenciální agresor útočil.Nač byl veden první útok v obou válkách v zálivu nebo při bombardování Srbska?Pochopitelně na protiletecké radary.Tohle je to samé.Z tohoto hlediska by bylo pro nás mnohem výhodnější mít základnu s raketami-na ty nikdo nemá velký důvod útočit.Budou k ničemu,když bude zničen radar,který je bude řídit.Tohle je odvrácená stránka stejné věci.Myslím si,že zdaleka nedokáže vyvážit pozitivum uvedené v bodě b.Z následujících důvodů:
1)Bude-li následující střet s Ruskem,bude pravděpodobně jaderný tak jako tak,takže s radarem nebo bez něj je jako za osmnáct nebo bez dvou za dvacet.
2)Bude-li konflikt se státem jako je Irán nebo Severní Korea,budou útočí rakety v relativně malém počtu a technologicky nevyspělé.Potencionální raketa může být tímto systémem sestřelena se stejnou pravděpodobností,ať bude vystřelena na radar nebo přímo na cíl.Potencionální agresor,který má k dispozici dejme tomu 10 raket s jadernou hlavicí,stojí před následujícím dilematem:Je vcelku jedno,jestli zasáhne cíl jednou nebo více jadernými raketami,neboť zkáza bude podobná.Jeho otázka tedy zní:“Mám vystřelit všech deset raket přímo na cíl a doufat,že minimálně u jedné protiraketová obrana selže,nebo mám nejdřív odpalovat rakety postupně na radar a v případě,že by byl zasažen,odpálit zbylé na cíl?“V druhém případě vidíme,že by útočník postupně 9 raket vypálil na radar, a v případě,že by ani jedna z nich neuspěla,by desátou vypálil na cíl.Dalším vlivem,který by takový útočník musel uvážit,je technologická nevyspělost jeho raket,tzn.poměrně velká nespolehlivost(docela nedávno přesvědčivě předvedená při debaklu zkoušek severokorejských raket).Z deseti vystřelených raket jich tedy část selže,u každé vystřelené rakety s jistou pravděpodobností.Potencionální útočník,který by 9tou raketou vyřadil radar,by si nemohl být jistý,že desátá,vystřelená na cíl,neselže.Stejně to pochopitelně platí i v případě,že by se mu podařilo vyřadit radar dejme tomu 6tou raketou a 4 mu zbyly k odpálení na cíl
Celé je to vcelku pěkný příklad na matematiku,a nevylučuji,že nevytáhnu své středoškolské učebnice matematiky a nezkusím ho sám spočítat,ale i tak se mi zdá evidentní,že bylo nevýhodné se pokoušet ten radar zničit. |
Registrace nového uživatele 
