|
A co třeba Budha Sidharta, ten taky nemusel zasahovat, a přesto zasahoval. Nemyslím si, že "žijí" jako v blaženém snu a o nic se nestarají. To je stejné jako s tím "heslem": Kdo ví, nemluví - kdo mluví, neví. A co když ten, kdo ví, také ví, že má mluvit? Tak promluví. S Budhama, bych řekla, je to samé. Projeví se v našem světě jen tehdy, když je to potřeba. Navíc, funguje takové "pravidlo", že čehokoliv dosáhne jedinec (určitého druhu), to zároveň "dostanou" ostatní toho druhu. Takže když nějaký člověk dosáhne osvícení, tak usnadní cestu dalším. A čím víc takových jedinců je, tím líp se to daří i těm ostatním. Samozřejmě to platí i naopak. Čím víc lidí třeba zabíjí, tím víc se tato "vlastnost" projeví i u ostatních. Možná proto je v současné době tolik rozporů mezi lidmi (v jejich) žití a projevuje se to i tím, že se v člověku "pere" pocit být v pohodě a "hodný" (i když o tom by se dalo taky polemizovat - co to vlastně znamená) s tím urvat pro sebe co nejvíc a třeba užívat si bez ohledu na druhé. Toť můj názor. |
Registrace nového uživatele 
