multilevel(4136) Ano pokud je morální nenávidět, vraždit, udávat, podvádět a krást. Pak vzdát se této morálky nemusí a ani není nevhodné. Vzniká pak konflikt se společností, která takovou morálku vyznává, ale hlavně vyžaduje. Ovšem pochybuji, že nerozeznáš rozdíl od morálky a účelového zdůvodnění její absence, morálkou tzv. zvrhlou. K té indoktrinaci se dá říci, že pokud je tak rozsáhlá jak předestíráš nemáš nejmenší šanci se toho zbavit. Svědomí a cit totiž nejsou až tak úplně a pevně dané, ale jsou veliké části vypěstované, rodič, školou, společností kulturou atd. Tedy docela dost ovlivnitelné. Běžným způsobem ani nepoznáš co vše tě skrytě ovlivňuje a jak. Proto se vzdání morálky charakterizuje jako nectění kultury a společenských zásad, a vytváření si vlastních zákonů a morálky. Mnohdy ještě mnohem horších než byla ta původní, z které ses chtěl osvobodit. Domovská kultura nemusí být dobrá ani špatná, ale každý z ní vychází, dokonce i ten co nechce jít se stádem. Proto píšu, že je vzdání se morálky bytostně nevhodné. Úplné popření morálky není totiž většinou krok tím správným směrem. A to ani krokem ke svobodě. Tím je porozumění povinnosti a odpovědnosti.
(Být svoboden od morálky je dle mého vhledu i to, že člověk nekoupí indokrinační (s prominutím sračky) společnosti, ve které žije a řídí se vlastním svědomím a citem. ) Bez vhodných vzorů je toto jen sen, který tě může naopak strhnou. Lze se vyhnou doktrínám, ale ne popíráním, nebo zavrhnutím všeho co jako takové chápeš. Ale studiem a snahou pochopit jejich účel a zdroj, snahou pochopit víc. Neb to co se ti může zdát neužitečné, může být velice důležité pro život jako takový.
(4137) Ano manipulace může být i jen pouhé působení na objekt. Pak je vzájemná. Od osoby aktivní, od předmětu pasivní. Při této manipulaci, jeden vede, vynakládá energii a druhý je veden, klade pasivní odpor. Při svobodném rozhodnutí ses k činu rozhodl sám, nikdo tě nemusí k činu vést, energii vydáš sám. Manipulativní vedení je nezávislé na rozhodnutí manipulovaného, nebo je dokonce v přímém protikladu k němu. Je závislé na síle, vůli, vytrvalosti, o pomůckách a hloubce poznání manipulátora.
Ano manipulace může nést pejorativní náboj, může být i opravdu špatná.
Manipulace je způsob existence a vypořádání se se vztahy s okolím.
Instinkty nejsou v přímém protikladu k tvůrčí práci. Ba naopak, mohou jí zefektivnit. Proto také jsou.
Ano je nepřeberné množství způsobů, jak být ovládán, nebo jak ovládat druhé.
Nevím zda to, že je vidíš tě může pobavit. Nevím, zda být vidoucí je zábava. Zda vidět skutečnost nutí k zábavě. Mne tedy moc ne. Ovšem k zoufalství mne to také nenutí.
|