Život po Smrti - diskusní klub na Lopuchu - archiv

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

	Archiv klubu Život po Smrti [ŽP: neomezená] (kategorie Život (nejen) Lopušáků - V ODPADU) moderuje Šéf Lopuchu.
	Možná diskuze o karmě, o životě a dalších jevech mezi Nebem a Zemí Život nekončí smrtí, nezačíná početím ani narozením, ale je nezničitelnou, stále existující podstatou, která na sebe bere jen určitou formu v určitém čase. (JÁ JSEM Marta Foučková)

Nastavení klubu

Nastavení práv

Anketa

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 2236 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	14.1.2005 19:13	734
	MirkaOno se říká, že malé děti mají velmi vyvinutou intuici a to tím, že nejsou omezovány - já to měla vyzkoušené na synovi - jistě znáš tatvy a tatvické hodiny - když jsem s ním byla doma, tak jedl, když on sám chtěl a můžu Ti říci, že to bylo vždy v době vitamínové tatvy, kdy tělo je schopno vstřebat nejvíce vitamínů, ale jak šel do kolektivu a musel jíst v danou hodinu, tak už se tato vlastnost začala ztrácet a čím je člověk starší, tím je zahrnován úkoly a vlastně tak omezován - musíš to - musíš ono - musíš tam být v tolik a v tolik - vstávat musíš také v tolik a tolik a tím pádem se nám intuitivní chování uzavírá a také mimosmyslové vnímáni už nemáme takové, jako dřív a někdo je ztrácí úplně.


	14.1.2005 18:16	733
	Mně se tohle často stávalo v dětství. Určitá situace, předměty kolem, přesně jsem věděla, co kdo řekne. Až z toho mráz po zádech běžel. Ale když jsem starší, už takové zážitky nemám. Asi už nejsem tak napojená na vesmírnou energii nebo co...


	14.1.2005 13:54	732
	Mě se stává, že někoho potkám, vidím ho třeba poprvé, a mám pocit, že toho člověka znám už dlouho,že jsem ho už potkala, někdy jakoby cítím záblesk toho jaký byl, jak vypadal tehdy když jsem toho dotyčného znala dřív, ti lidé jsou mi povědomí něčím zevnitř ze sebe.Nejde o podobu jde o pocit. Je to zvláštní.


	14.1.2005 11:51	731
	DEJAVUTo si myslím, že v myšlenkách, někdy ve snech se dostaneš dopředu do nějaké situace, kterou teprve prožiješ. Mně se to stalo, když jsem čekala prostřední dceru, tak mi ve snu proběhl porod a to do detailu včetně rozhovorů, který jsem absolvovala až za 5 let. Ale to co jsem napsala, jsem myslela, že to neznámé místo najednou poznáváš a cítíž, že jsi už na něm byla - někdy v minulosti - ne v představách, či snech, ale skutečně. Ráda si přečtu na tohle téma i názory ostatních.


	14.1.2005 11:01	729
	svitluny: tvůj text mi působí tak, že si myslíš, že i dejavu je jakýsi pohled do minulých životů. jak se vůbec díváte na jev zvaný DEJAVU?


	13.1.2005 22:09	728
	Také si myslím, že je to strach z nezmáma, ale možná jen proot, že při porodu je nám smazána pamět, aby jsme nový život mohli nastoupit s čistým štítem. Jen občas se může stát, že když navštívíme neznáme místo, tak se v nás vzpomínky probudí a nám přijde, že jsme už tam někdy byli, že místo poznáváme a pak už je jen krůček k minulým životům.


	12.1.2005 11:20	727
	ThyrannAsi jo. Je v tom hodně strachu z neznáma, protože tam nevidíme, ale třeba je to ještě lepší než tady... Jako když se narodí dítě - taky z bezpečí a klidu matčina břicha musí přejít někam, kam ani moc nechce... a po čase zjistí, kolik možností má navíc.


	11.1.2005 04:58	726
	MirkaJá se nikomu nechci vnucovat, ale podle mně by možná bylo přesnější: Smrt je život z jiného úhlu. Jako rub mince, u které člověk vidí jen líc...


	11.1.2005 04:56	725
	MargotTo, že člověk v to nevěří, neznamená, že se mu to nemůže stát... Mezi snem a návštěvou duše je veliký rozdíl - Duše tě může z jiného světa navštívit jedině v případě, že máš spojení s tím světem. To se nejvíce stává během snění, meditace apod.


	10.1.2005 18:21	724
	MargotTakový už je prostě život. Smrt je jeho součástí.


	10.1.2005 17:02	723
	No a jaký je teda rozdíl mezi snem a návštěvou duše? Jak jsem řekla, zdá se mi o synovi strašně často. Oba bezvěrci, o návštěvu duše tedy nejde. Myslím, že to vyjde nastejno. Vy věříte, ale o svých mrtvých si taky musíte nechat jen zdát.


	10.1.2005 10:10	722
	Taky si myslím, že to nebyly jen výčitky, protože tak živý sen jsem nikdy předtím ani potom neměla. Mámu párkrát ve snu vídám, taky prarodiče a je to příjemné setkávání, beze smutku, spíše takový dotyk jako "jsem rád, že tě vidím". Ale je zajímavé, že tam nepotkávám otce, který vždy tvrdil, že člověk prostě umře a pak už nic není, v Boha taky nevěřil. Co když síla duše existovat i po smrti je dána právě vírou v to, že to lze? Když duše nevěří, tak skutečně zanikne...


	9.1.2005 19:12	721
	ThyrannPřesně, jak Ti to táta řekl a vlastně mě můj otec tím, co mě vykládal z druhé strany také dal impuls, abych začala věřit. Kdo chce uvěří, kdo nechce, tak ne. Já věřím, ale nikomu svůj názor nevnucuji.


	9.1.2005 17:56	720
	MirkaMně se stalo něco podobného. Otec za mnou přišel ve snu asi tři dny po svě smrti. Povídali jsme si a on mi řekl jednu věc, na kterou nikdy nezapomenu: "Cítíš, že je něco víc, než tenhle svět? Nepřestávej to hledat. Nepřestávej věřit v to, že je něco víc, než jen to co vidíš. A až to najdeš, znovu se setkáme." Nikdy jsem věřit nepřestal a po několika letech jsem se začal zajímat o magii, duši a sprirtuální svět. Nedlouho potom jsem se s otcem setkal znovu opět ve snu. Pochválil mně za to, že jsem se nevzdal a od té doby se občas vídáme. Není to špatná pocit, vidět někoho, kdo ti byl blízký. Ve skutečnostibych neřekl, že ten sen měl znamenat jen stesk nebo výčitky. Mohl také znamenat, že se vrátila teb nebo vás chránit, nebo že potřebovala ještě dokončit úkol, který nestihla za života a potřebovala zázemí. Je mnoho vysvětlení a výčitky a "sen z potřeby" jen jedno z nich...


	7.1.2005 13:54	719
	Každou třeté noc se mi zdá o synovi, že se vrátil. Jenom na chvíli. Všichni věděli, že umřel. Jednou jsem měla taky výčitky, když v tom snu hledal svoje CDčka,že jsem si je vzala do kuchyně, jako bych s ním nepočítala, že se vrátí. Jenže já bohužel něvěřím, je se jedná o posmrtný život: Je to jen můj stesk.

[ 2236 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt