Není mnoho hudebních skupin s původní tvorbou, které po celé své působení čerpaly inspiraci jen z jednoho zdroje. Polozapomenutí čeští Plážoví hoši jsou ale jednou z nich. Nešlo sice o první český pokus o hraní ve stylu West Coast nebo používání typických vícehlasů, ale přesto si Plážoví hoši zaslouží být nazýváni "českými Beach Boys".

Skupina vznikla v roce 1974 (tedy dávno po Rebels, Cardinals, Synkopách) v Doksech, poblíž Máchova jezera, kde se její členové seznámili na letní rekreaci. Jména členů souboru dnes již patrně nikomu nic neřeknou - ostatně kytarista a zpěvák Pavel Vaněk poznamenává, že se během necelých dvou let působení skupiny až na dvě stálice v podobě skladatelského tandemu Borovička-Vaněk poměrně často měnilo její personální obsazení: "ale kdokoli chtěl s námi hrát, musel mít perfektně naposlouchaná všechna alba Beach Boys, která jsme v té době sehnali a musel v peněžence nosit jejich fotku."

Plážoví hoši se s vervou vrhli do skládání a ještě na sklonku roku 1974 začali vystupovat s ambiciózním, dokonale promyšleným programem "Ruchy zverimexu" (zjevně narážející na nedokonale přeložený název vrcholného alba jejich vzorů - Pet Sounds). Na pódiu i v zimě 1974-1975 nosili plážové úbory (!) a vedle bicích stály dva květináče se zakrslými palmami, to vše doplňovaly podomácku vyrobené "tropické" kulisy, nezbytné surfy a nafukovací děvčata v plavkách, propašovaná kamarádem ze západního Německa. Plážoví hoši se tak nechtěně stali vizionáři, jelikož právě jejich pódiová show výrazně ovlivnila mnoho skupin tzv. nové vlny a dokonce i art-rockové Progres 2, jejichž komplikované prezentace byly Plážovými hochy přímo inspirovány.

Již počátkem roku 1975 však byly "Ruchy zverimexu" zakázány. Kulturní cenzoři nepochopili mírumilovné poselství skladeb jako "Chtěl bych být jako Brian Wilson" (mylně se domnívali, že se v tomto textu jedná o amerického agenta Briana Wilsona odhaleného v SSSR v 50.letech) nebo "Jedeme surfovat" (zde vzhledem k verši "ani Jadran, ani Černé moře/nemohou zažehnat mé hoře" spatřovali výzvu k neoprávněnému přechodu státní hranice směrem na západ).

Dosud politicky zcela naivní skupina musela pod hrozbou zákazu hraní přistoupit na úpravu textu dle pamětníků svého největšího hitu na poněkud angažovanější "Jedeme surfovat na Kubu". Narychlo nastudovaný nový repertoár "Lážo plážo" měl ale i tak úspěch a skupině bylo dopráno natočit v létě 1975 u Supraphonu singl "Hausbót na Máchově jezeře"/"Na pláži je mi hej". Téměř celý jeho náklad byl však již po několika týdnech stažen, neboť zpěvák, baskytarista, textař a skladatel Miloš "Brian" Borovička v říjnu 1975 emigroval do Finska (kde údajně založil nejlepší skandinávský Beach Boys Revival). Bez své vůdčí postavy skupina pochopitelně nemohla dále působit. Neuskutečnilo se ani plánované nahrávání LP desky "Lážo plážo" a zájezd do Polska, kde měla skupina v listopadu vystoupit pod širým nebem na břehu Baltského moře.

Počátkem 90.let si skupina několikrát zahrála v okolí Doks pod názvem Staří plážoví hoši i s "Brianem" Borovičkou, který kvůli tomu přiletěl z Finska. Dlouhodobě však svou činnost bohužel již neobnovila.