VlkProsinec 1941? Vojensky to bylo jakési vyvrcholení branných sil jediného klíčového hráče Osy, nicméně, jestli chceš diskutovat o bodu, který ekonomicky i vojensky rozhodl, která strana vyhraje WW2, bude se jednat o období na začátku roku 1941, kdy se plánovala operace Barbarossa. Právě zde, při plánování německého útoku padla v hlavách plánovačů rozhodnutí, která zapříčinila zmaření nadějí na vítězství Osy ve válce.
Druhá světová válka měla prakticky jen tři významné hráče. Německo, SSSR a USA. Velká Británie i Japonsko byly v jejich stínu a své soupeře nemohli vážněji ohrozit - a to především tím, že to byly relativně malé ostrovní státy, které nebyly soběstačné a na svých zranitelných zásobovacích trasách nezávisela jen jejich schopnost vést válku, ale i samotná ekonomika a schopnost vůbec uživit své vlastní obyvatelstvo. A tři klíčoví hráči to moc dobře věděli a monohokrát během války se to prokázalo (např. Rooseveltovo "Germany first", napadení SSSR Německem aniž by se bálo dosud neporažené Británie, sekundární role Britů na všech spojeneckých konferencích atd.)
Německo mělo šanci na úspěch proti oběma zbývajícím hráčům jedině v konfliktu s jedním po druhém. Vstup USA, ač neutrálních tak stranící Británii, do války proti Německu byl jen otázkou času, proto jediná šance byla vyřídit SSSR, hlavního ideologického nepřítele, před jejich zapojením do konfliktu. A to podle mého názoru bylo možné, pokud by byla trochu jinak naplánována operace Barbarossa - tím myslím dva hlavní faktory: 1) logistické zabezpečení (od zimní výbavy po výzbroj), 2) ne genocidní charakter tažení (i po letech masakrů v Rusku v letech 44-45 sloužily v německé armádě desetitisíce ruských dobrovolníků - není pochyb jak by se válka na východě změnila, kdyby kurz chování k ruskému obyvatelstvu byl nastaven jinak).
Bohudík, němečtí strategičtí plánovači a ideologičtí vůdci toto tažení tak hluboce nedomysleli a spustili tak časovanou bombu, která neodvratně tikala až vybouchla v prosince 1941, kdy byla německá vojska odražena od Moskvy, kdy ani z 50% nenaplnila původní představu záboru území tažením do konce roku 1941.
Do nového roku 1942 již Německo vstupovalo do boje proti globální koalici USA a SSSR. A u obou protivníku začal se neodvratně rozbíhat jejich obrovský lidský a průmyslový potenciál - USA přešly z mírové na válečnou výrobu, SSSR ji přestěhoval za Ural. Na druhou stranu Německo již bylo oslabené a nebylo schopné útočit po celé frontě jako předchozího roku, ale pouze na jednom úseku. Pohyb misek vah se začal zryclovat. Stalingrad - jen chyba Němců, která urychlila jejich již neodvratný konec. Totéž Midway či Guadalcanal u Japonců. Dosáhli sice na začátku roku 1942 řady úspěchů, které si pohrály s nervy a psychikou, ale šlo o obsazení území Spojenci obětované a nebylo klíčové pro úsilí USA ve válce a bylo jisté, že se vrátí (zato se potvrdila druhožadost Británie v neschopnosti udržet své kolonie). Faktiky z globáně strategického hlediska USA měly situaci pevně v rukou - v loděnicích USA se začaly stavět letadlovky, jejich tempu výstavby nemohli Japonci konkurovat ani z pětiny. To, že Midway a Guadalcanal dokázali Američané vyhrát dokonce ještě s loděmi postavenými před válkou (a v případě Guadalcanalu prakticky s jedinou divizí!) už je jen bonus neodvratitelného výsledku a potvrzení, že Japonský problém byla jen bublina, která splaskla, když se začali topit v problémech s vyčerpáním po dosažení svých úspěchů a logistických problémech s udržením již dosažené - probudili spícího obra a mohli chvíli vřískat než si promnul oči. |