StromVejdi, zve mě dál
obcházím, klopýtám přes kořeny,
a dveře nikde
Vejdi, slyším nad sebou,
šumí listy ve větvích,
ale kudy?
Vejdi, stoupám stále výš,
už jsem nahoře,
a stále nevím jak.
Vejdi, začíná pršet,
déšť mě rozpouští, padám,
pronikám hlínou ke kořenům
a pak
vcházím. |