| zebřičkyNa výletě v Berlíně jsem v hejnu vrabců objevila zebřičku, která byla ohromě komunikativní (měla zjevně hlad :)), sedla mi na ruku, nechala se zavřít do krabice, odvézt do hotelu, kde se mnou po vypuštění čile komunikovala (dokonce odmítala spát jinde než na mém prstě). Protože nás čekal ještě den pobytu a 10 hodin v buse, museli jsme ji nechat ve stanici pro opuštěná zvířata. Tak jsem si teď koupila mladou zebřičku do školy, aby mě obveselovala. Vzala jsem jednu samici, že ji zkusím obdobně ochočit. Sice se se mnou jakž takž baví, ale pořád řve a při pohledu na ptáčka v zrcátku (tedy sebe :)) se mohla pominout štěstím. Myslíte, že si zvykne, že jsem její jediný společník, nebo prostě zebřička potřebuje být v hejnu (tedy bych jí dokoupila kamaráda - samici)? |
Registrace nového uživatele 
