1A to bych ještě mohl
Jede, jede s poštou pan Desdíček,
jede, jede v autě jak pán.
Buď ti to dovezu nebo běž na poštu,
protože jsem to nestih k vám!
zaměnit za "se mi nechce"... mám totiž s poštou nejednu zkušenost, že jsem čekal balík, byl jsem celej den doma, nic, nikdo nezvonil a ve schránce rukou (tenkrát) vypsané oznámení o uložení zásilky s důvodem "adresát nezastižen".
Že jsem byl celej den doma, to nikoho... až do té doby, kdy na mě tohle po pár letech (pro ně) dobrých zkušeností (serem na to, stejně bude v práci, hodíme rovnou oznámení) zkusili v době, kdy se máma zdravotně sesypala a skončila v invalidním, sama si nedojela (byla na vozejku) ani na nákup, takže celý dny byla doma.
Kde taky...
A po nějaký době zase, písemnost a "adresát nezastižen".
Vletím na poštu, ptám se, jak je toto možné, že máma doma byla, je invalidní, sama se z domu nedostane a nic o tom, že by pošta zvonila, neví...
Vedoucí to okecávala, že "maminka třeba usnula", ale zajímavé, že od té doby pošta poctivě zvonila :-)
Anebo s tím mělo co do činění to, že jsem po nějaké době odchytl přímo naši pošťačku a vysvětlil jí, co a jak - "zvoňte, maminka doma vždycky je, akorát nedopajdá ke dveřím, ale může vám hodit z okna klíč, když to bude něco pro ni a můžete jí to předat takhle, každopádně vám ale okno otevře a můžete se domluvit" - a šlo to. A když pošťačka měla něco pro mě, z okna obvykle proběhla domluva s koncem "on si pro to syn dojde" a bylo.
No, tomu bych - že si to hlídala naše dobrá duše poštovní, která znala svůj okrsek a lidi v něm a vedoucí to (jako většinu stížností) nejspíš neřešila, věřil spíš :-) |