Desdichado [10107]: později i nadaní mladíci z lidu (ti se pak měli věnovat duchovnímu povolání).
To beru, byť o "duchovním povolání" si můžu myslet cokoliv. On to řekl dobře feldkurát Katz ve Švejkovi (knižním), snad si to dobře pamatuju:
"Být zástupcem někoho, kdo neexistuje, je dobrá věc. Když se rozhodnu, že někomu nedám rozhřešení, tak mu ho nedám, i kdyby mě na kolenou prosil".
Prostě celé náboženství, kněží, faráři a tohle byla už tenkrát velice dobrá flákárna a měli se jak prase v žitě.
Děti se zde učily různým řemeslům, umění , modlitbě a vybranému chování.
No hlavně ta modlitba, to muselo být, to bylo to nejdůležitější... řemesla beru, aby se člověk uživil. To potřeba bylo, je a bude.
A cirkev se tenkrát měla... viz výše. Desátky od lidí, ať chceš nebo nechceš, desátek platit budeš... jo, komu se dostalo té výhody, že mohl "studovat na duchovní dráhu", ten byl vychechtanej.
Ručičky nebojte se, jak by zazpívalo Šlapeto.
|