Je to klasická šaškárna, symbolické okopávání kotníků těmi, kdo Klausovi výš než po kotníky nesahají, ani když si vylezou na štafle. Navíc je to celé zbytečné, protože praktické důsledky žaloba mít nebude a pokud se symbolických týče, VK je natolik polarizující osobnost, že se nejspíš nenajde nikdo, kdo by na něj měl názor natolik vratký, že by jej mohlo ovlivnit nějaké soudní rozhodnutí. Zejména s ohledem na nedostatek respektu, který u nás soudy mají.

A nedostatek respektu je zcela oprávněný, třeba právě proto, že nejsou schopny za osm let někoho odsoudit. Myslím si, že i pro trestné činy by mělo platit, že pokud celá věc není vyřízena v nějaké lhůtě (u přestupků je to rok, u trestných činů bych si obecně představoval 1-3 roky podle závažnosti), je obviněný automaticky osvobozen.

Já jsem abstinent. Nemá to žádný hlubší filozofický podtext, prostě mi to nechutná. Pivo mi přijde vyloženě odporné (to nemůžu ani cítit, mám z toho návaly na zvracení), zbytek mi přijde v lepším případě nezajímavý, v horším prostě zkažený, zkvašený. Argumenty v duchu "ze začátku to nechutná nikomu, to se musí překonat a pak ti to zachutná" mi přijdou pitomé, resp. možná platné, ale nemám důvod se tou cestou vydávat, když je na světě tolik dobrých věcí, kvůli kterým nemusím překonávat tu "fázi odporu".

Pokud se týče bavení se ve společnosti, tak já jsem obecně asociál, takže každá má účast na společenské události sestává ze dvou fází: prvních patnáct minut si nadávám, že jsem sem vůbec lezl, když jsem v klidu mohl doma programovat nebo si číst. Poté si najdu někoho, s kým se dá inteligentně konverzovat, zakecáme se a obvykle odcházím poslední. Nemám pocit, že by na tom alkohol něco významně změnil.