| Babiš a StBMnoho informací v tisku a mnoho útoků na mou osobu se točí kolem dezinformace, že jsem
byl agentem StB. Státní bezpečnost taková, kterou znám já, a kterou znají všichni, kteří
pracovali v podnicích zahraničního obchodu, hlídala ekonomické zájmy Československa.
V PZO fungovala přesná pravidla: každý styk s cizincem bylo nutno hlásit, sepsat zápis;
stejné to bylo se zahraničními služebními cestami. Do podniku chodil oficiální pracovník StB
a kolem něj fungovalo množství jiných, kteří byli utajeni.
Příslušníci StB pracovali hlavně systémem pozvání na kafe a zjišťování informací, jestli
náhodou někdo nebere provize od dodavatelů; fungovali úplně stejně, jako dnešní BIS.
Ekonomická StB byla jiná než ta, která perzekuovala lidi, nedovolila jim cestovat nebo
studovat. Poprvé jsem zjistil, že i jiná StB existuje, v r. 1980, kdy mi můj šéf zavolal a řekl, že
mě budou volat nějací policisté z „februárky" a něco chtějí ohledně syrských fosfátů. Bylo mi
asi 26 let, když mě předvolali, a protože jsem věděl, že se jedná o problém dovozu syrských
fosfátů, pečlivě jsem si připravil analýzu, proč tyto fosfáty nedovážíme (byly nekvalitní
a v našich chemičkách nepoužitelné).
V úvodu rozhovoru mi příslušný pracovník StB oznámil, že ví o emigrantech, které máme
v rodině, což mě šokovalo. Vůbec jsem netušil, jak neekonomická StB funguje, a jak může
všechno vědět. Kromě analýzy a důvodů, proč syrské fosfáty nevozíme, padaly otázky
týkající se mého šéfa, jeho soukromí a dalších věcí, což jsem mému šéfovi samozřejmě řekl.
Následně jsme byli donuceni syrské nepřemývané fosfáty dovézt do Prechezy Přerov. Syrský
fosfát byl tak prašný, že dělníci museli používat plynové masky, a skoro celé město Přerov
bylo pod prachem. Byl to průšvih, a my jsme tím pracovníky StB přesvědčili, že jsme měli
pravdu a byl od nich pokoj. StB hlídala ekonomické zájmy země a sledovala, zda pracovníci
PZO nejsou zkorumpováni. V 70. letech vyšel najevo skandál s korupcí vrcholných manažerů
některých PZO na Slovensku, tito byli zadrženi a odsouzeni na 14 let; u jednoho se při
domovní prohlídce našlo dvacet tisíc marek v hotovosti. Jak jsem nakoupila, tak prodávám, nic nehodnotím, neb mi to je zcela u zadku. |
Registrace nového uživatele 
