Dorothy Garlock: Křehké souznění
Alpress 2010
 Z moci svěřené mi tímto úřadem zavádím novou kategorii – SOUSEDOVIC MALÝ MIREK (kdo neví, do příště si doplní vzdělání nastudováním hry Járy Cimrmana – Tma jako v pytli.) A vzhledem ke své délce si zaslouží vlastní příspěvek.
s. 29
Tu ženu miloval už tři roky.
s. 42
Doktorka B se sem s manželem přestěhovala před osmi lety.
s. 72
Už od první chvíle, kdy ji poprvé zahlédl ve městě, se do ní zamiloval, i když byla šťastně vdaná.
Že by si jí pět let nevšimnul, když bydlí u maminky „pár mil od města“, kde žila „jeho rodina už po několik generací“?
DG se až chorobně upnula na to, jak záporní hrdinové smrdí pomádou, ze které se hrdinům dělá nevolno.
s. 94
“V jaké jsi třídě, Jesse?“
„Právě jsem dodělal desítku.“
s. 100
„Dokončil jsem desátou třídu, právě jsem začal jedenáctou.“
s. 101
“Jelo v něm 22 dětí. Řidič a tři spolužáci...“ Přesně tak si představuju, že hovořili patnáctiletí chlapci v roce 1935.
Hrdince je 25 a „celý život jsem se jen starala o svou nemocnou matku a potom o otce“. S. 50 „Moje matka odešla před 10 lety.“
Nicméně hrdinka „absolvovala Centenary College.“ Nechápu kdy to stihla.
Navíc – s. 174 „Když mi umřela maminka(...) Mně bylo tehdy devět.“
Francouzské průpovídky a výkřiky Gaba mi lezly na nervy.
Hrdinka občas hovořila jako chobotnice z druhého patra. “V břiše. Strašné bolesti.“
Tato milostná scéna by měla vejít do dějin literatury.
s. 255-257
Přeskakovalo mezi nimi jiskření a vášeň. (...) Příští vteřiny probíhaly jako v rozmazaném snu (...) tu přimknutí kyčle (...) Zkoumavě uchopila do rukou jeho mužství, překvapená jeho sametovou jemností i tvrdostí. Zdálo se jí, že pulzuje v souladu s tepem jejího srdce. Překvapila ji i horkost, již vyzařovalo, a přimkla se k němu, jako by to byla kamínka sálající teplo za chladného lednového jitra. (...) Na okamžik ucítila malý záblesk bolesti, ale ta zmizela tak rychle, jako kdyby ji odvál letní vánek. (...) „Drahý, drahý Quinne,“ vykřikla.
LOL
s. 255
Světlo žárovky sice zmizelo, ale nahradil je mírný svit měsíce, který zářil do okna.
s. 258
I když ho v té černočerné tmě pokoje neviděla, byla přesvědčená, že na ni hledí, a vracela mu ten pohled s intenzitou hvězd na nebi.
Je možné, aby při sexu oslepla?
s. 265
Jeho pěst dopadla na měkkou část staříkova břicha. Z plic mu vyrazil všechen vzduch...
s. 296
Ta poslední slova starochovi ublížila zřejmě víc...
Kromě toho, že mám zkreslené představy o anatomii, protože kdyby mě někdo praštil do měkké části břicha, asi by mě nebolely plíce, tak musím s politováním říct, že Američané stárnou neskutečně rychle, protože padouch byl ještě na str. 9 čtyřicátník. Sice prošedivělý, ale bo je hrdinovi 35, tak bych s výrazem staroch byla opatrná.
s. 271
Rozeznala, že se pomateně usmívá a oči mu v předtuše násilí, které najisto vykoná, přímo tančí. Ten vytříbený styl :-)
s. 276,277
Stála tam X – s dlouhým, blýskavým nožem v ruce.
„Ty děvko! Ty sis myslela, že budu sedět na zadku a čekat, až mi ukradneš mýho muže?“ V koutcích úst se jí pěnily sliny a oči plály nenávistí. V ruce se X hrozivě blýskal nůž.
Ano, čtenář je blbec a je třeba mu důležité informace opakovat.
A těch přeražených čelistí, zlomených nosních přepážek... ale božínku! Navíc i s přeraženou čelistí se dá krásně artikulovat.
A ano – sousedovi malý Mirek proto, že autorka by zjevně neudržela ani jednoho Mirka. Nemůžu se zbavit dojmu, že byla pod vlivem a zjevně to po ní nikdo nečetl. A taková to mohla být krásná knížka.
|
Registrace nového uživatele 
