TessienZeptala jsem se kamarádky, která vystudovala (před pár lety) bohemistiku na FFUK. Tady je odpověď:
Akademická mluvnice češtinyk tomu praví toto:
Ve spisovném jazyce se užívá posesív jakožto živého vyjadřovacího prostředku, vedle nich se však posesívní vztahy vyjadřují také konstrukcí s genitivem přivlastňovacím. Děje se tak tehdy, když není možno posesívum utvořit z důvodů formálních nebo užít z důvodů syntakticko-stylistických (je-li dále rozvito). Např. Třebízského náměstí, Štítného spisy (ale Engelsovo náměstí, Marxovy spisy); dům sestřenice; básně M. J. Lermontova (nikoli * M. J. Lermontovovy básně); dílo významného vědce; význam Marxe a Engelse, tvůrců dialektického a historického materialismu, spočívá v tom, že... V obou případech jsou sdělovací potřeby stejné (jde o tentýž informativní obsah), různé jsou jen vyjadřovací prostředky.
Rozdíl mezi ekvivalentními větami
(1) Matka má bratra učitele
(2) Matčin bratr je učitelem
(3) Bratr matky je učitelem
spočívá v jejich diatezi: v (1) je v pozici subjektu (tj. v centru pozornosti mluvčího) nositel vztahu posese, v (2) a (3) přináležející substance. (Ve spisovném jazyce se užívá prvních dvou syntaktických konstrukcí.)
Shrnutí do běžné mluvy: Čiliže genitivní tvary se tvoří, nelze-li vytvořit tvar přivlastňovací, a poslední příklad jasně řadí do nespisovného jazyka. |
Registrace nového uživatele 
