| Božský meč (Kamui no ken)Šanci vidět na plátně legendární japonskou anime si nenechala ujít spousta lidí, takže pražská Lucerna byla zcela zaplněná. Naštěstí jsem uvnitř byl i já. Je to typicky japonský film. Ze začátku vypadá temně, bezútěšně, depresivně, což ale neznamená, že se divák později i docela nezasměje. Japonci obecně dělení na filmy vážné a komediální neřeší. Absurdita zvratů zcela válcovala americké Star Wars, které se zmohly na jediné „já jsem tvůj otec“. Tady podobná rodinná překvapení číhala doslova na každém kroku, protože drtivá většina postav byli nalezenci, což občas vedlo i k dialogovým perlám, jakou byly první věty indiánského náčelníka: „Toto je moje dcera Chiko. Je Francouzka.“ Příběh se totiž z rodného Japonska rozběhl přes Kamčatku až do Nevady a pokračoval na ostrov Santa Catalina, kde jsme z westernu přešli do pátrání po legendárním pirátském pokladu. Že postavy v Americe mají jména jako Mark Twain už jsou jen takové perličky. Tak snad to nebyla poslední podobná vlaštovka, která se tady dala vidět. |
Registrace nového uživatele 
