Během těch šesti let od útoků na WTC 11. září 2001 se objevilo bezpočet teorií zpochybňujících, že se jednalo o teroristický útok. Argumentují často tím, že kolaps věží připomínal spíše řízenou demolici, že jen po nárazu letadla by budovy nespadly. Co na to říkáte?
Úplná blbost. Co se stalo: tyto budovy mají trochu netypickou konstrukci. Typický mrakodrap má vnitřní jádro, které obepíná výtahové šachty a schodiště. A potom je tam les sloupů, které podpírají to podlaží.
Ten les sloupů drží tu budovu ve vzduchu. K tomu je kolem budovy obvodové zdivo, říká se mu „curtain wall“, tedy závěsná stěna. Ta nenese nic kromě svojí vlastní váhy, na každém podlaží zvlášť. Příkladem takového mrakodrapu je Empire State Building, do které v roce 1945 naletělo letadlo a ta budova se ani neotřásla.
Rozdíl u dvou věžích byl ten, že kromě toho jádra s výtahy byla konstrukce odlišná. Sloupy byly v centru jádra a také do vnějšího pláště. Architekt, který WTC navrhoval, tak vytvořil otevřené prostory (open space), což je důležité, zvláště pokud budovu pronajímáte – jedná se o mnohem flexibilnější řešení.
Takže co se stalo: věž si můžete představit jako malou trubku (jádro) uvnitř velké trubky (vnější nosná konstrukce). Vzdálenost mezi nimi byla překonána nosníky (truss), a na nich ležely podlahy a stropy.
Když do věže naletělo letadlo, přeřezalo sloupy skoro v celé délce jedné stěny. Ale to by ještě nebyl problém, tři stěny ještě měly budovu udržet, tak to ten japonský architekt v 60. letech navrhoval – budova měla nálet letadla přežít.
S čím ale nepočítal, to byl hořící letecký benzín. Ti teroristé byli v podstatě chytří inženýři, protože ty budovy sundali právě díky těm tisícům galonů paliva. Žár změkčil ocel ve středu, a tak tomu jádru jakoby poklesla kolena. A na každé straně měly nosníky pouze dva šrouby. Když jádro kleslo, dva šrouby nemohly novou váhu udržet, a tak se utrhly. Tím vznikla neúměrná zátěž i na spojník na druhé straně nosníku, a ten se utrhl také, takže celé podlaží spadlo o patro níž na to podlaží pod ním. Váha se sčítala a padalo jedno podlaží za druhým. Tím se vytvořil moment, jako když vedete úder pěstí kolmo dolů.
Jakmile byly všechny spojovníky přetrhané, vnější stěna najednou nemá nic, co by ji vertikálně drželo, a otevřela se jako květina. A na videozáznamech je vidět, že jádro jakoby ještě chvíli váhalo, a pak si řeklo, nic mě nedrží, jdu dolů taky.
Takže žádná řízená demolice, žádné detonace, prostě čistá statika a gravitace. Vím to z toho důvodu, že v únoru 2002 si Larry Silverstein, majitel WTC, najal skupinu odborníků, aby pád prošetřili. Potřeboval dokázat, že šlo o dva teroristické útoky a ne o jeden útok. Naše skupina prostudovala všechny možné plány, koupili jsme velké množství videozáběrů a celkem přesně zrekonstruovali to, co se tam stalo. Kdybych nebyl členem této skupiny, možná bych byl na pochybách, ale takhle to můžu říci zcela jistě.
CELÝ ČLÁNEK: "Architekt Jiří Boudník v rozhovoru vzpomíná na tragické události 11. září 2001. Od prvního dne se účastnil vyprošťovacích a záchranných prací a sestavil pro záchranáře první model trosek..." |
Registrace nového uživatele 
