Linda Howard: Cizí tvář
Alpress 2013
Tohle bylo tedy zklamání. Není to ani dobrá brakovka ani dobrý thriller. Je to nudné, nudné, nudné.
s. 18
„Deset, dvacet, jedna, čtyřicet dva, osmnáct,“ šeptala. Počkala třicet vteřin, pak slova zopakovala. „Deset, dvacet, jedna, čtyřicet dva, osmnáct.“
s. 28
„Deset, dvanáct, jedna, čtyřicet dva, osmnáct.“ Dvacet nebo dvanáct, co je to proti věčnosti.
s. 247
„Hm... mám v batohu vlhčené ubrousky.“ Mávla rukou směrem k balíku sena, k němuž ve zběsilém úprku ke stodole všechno pohodila. (...) „Dostanu je.“ V této situaci si nejsem úplně jistá, že je tohle nejvhodněji zvolené sloveso.
|