Nejsou to nesmysly!
Náhodou, jsou to dost zajímavé věci.
Představte si velmi mocného Theurga, který se specializuje na mentální souboj. Řekněme, že úrovní je nad 10.
Žije si, studuje, pohodička... v 50-ti se stává děkanem na fakultě theurgické a po dalších 30-ti úspěšných letech, kdy dvakrát vyfakuje Thurguras a jemu podobné, zjišťuje, že... stárne.
Najde si mladého kluka a dá si s ním mentální souboj, dá-li se to tak nazvat. Během pár chvil tomu chudákovi přerazí vazbu mezi duší a tělem - chlapec jakoby zemře.
Jenže - jeho tělo zůstává žít, veškeré biologické funkce fungují.
Theurg tedy zaútočí sám na sebe, dostane se hluboko do duše - a pak přesune vazbu od své duše ke svému starému tělu tak, aby vedla k chlapcovu tělu.
Starý muž zavře oči a mladík se probere z kómatu.
------------------------------------
Tohle by Theurg dovedl, kdyby mohl zaútočit sám na sebe a porazit se.
Jenže to nejde.
Ale proč?
Přesně kvůli výše zmíněnému příkladu se to tu řešilo a někdo řekl, tuším, že Bouchi nebo tak nějak, že to nejde z toho důvodu, že by Theurg vlastně sváděl _dva mentální souboje_.
Resp. kdyby to tak nedělal, tak mu jeho duše nedovolí, aby zaútočil. Už jste někdy zkoušeli použít své krční apod. svaly na to, aby jste otočili hlavu kolem dokola? Teoreticky to možné je, ale ve chvíli, kdy začíná cokoliv hrozit, mozek prostě ty svaly "vypne". Mozek totiž ví mnohem lépe, než my, co si může naše tělo dovolit.
A to samé je s duší.
To znamená, že Theurg se musí soustředit nejprve proto, aby vůbec mohl zaútočit, a podruhé proto, aby měl "svou duši plně pod kontrolou". V takovém případě by se skutečně mohl napadat, ale hlavně by mohl fingovat a tak podobně.
A zde je jádro problému:
Theurg se nedokáže na duševní svět soustředit dvakrát zároveň. |
Registrace nového uživatele 
