Desdichado: ano, varianta, že tatínek prostě dočasně zmizel (bydlel jinde a terapiemi a operacemi procházel mimo svoji rodinu, aby tím děti nezatěžoval) je pravděpodobnější než že by šlo o něco bleskového. Ono tohle se nedá uspěchat, to je stejné jako dieta - není možné ohoblovat za jedno odpoledne tělo o 50 kilo tuku (i když by to teoreticky bylo možné), to by byl šok pro tělo a vedlo by to ke kolapsu metabolismu. Tohle je běh na dlouhou trať, a to hlavně proto, že se musí do rovnováhy uvést ta psychika. Tj. ten člověk se začne chovat jako žena mnohem dříve, než dojde k těm zásadním fyzickým proměnám.
S těmi sňatky... no, ona je otázka, jestli je jim to až tak proti srsti. Přeci jsou to lidé jako každý jiný. Mohou se zamilovat a společnost už je sama dotlačí k logickým následným krokům, tj. chození, společné bydlení, svatba, děti. To je právě další důvod toho pekla... takový transgender třeba miluje svoji manželku (opravdu a upřímně), miluje svoje děti... ale postupně zjistí, že nenávidí svoje tělo. A i když se rozhodnou pro změnu rodu, tak tu lásku k manželce a dětem přeci vůbec ztratit nemusejí.
Možná bych vypíchl tvoje slova "logicky se nabízí otázka". V tom je ten háček. Tégéčka jsou zmítány emocemi a dělají často věci, které logiku nemají. Vždyť je vidět, jak nelogicky se chovají i "normální" lidé... že se ženy vdávají za tyrany a doufají, že "on se změní" ... takže co bychom mohli chtít od tak zmatených a nevyrovnaných lidí, jako jsou transgendeři.
Zůstat svobodný je jednoduché řešení. Ale copak si každý z nás volí vždy jen to jednoduché řešení? A co vztahy? Copak TG nemá nárok se zamilovat? Navíc, jak jsem psal, každý TG si na svoji diagnózu (resp. na to ujištění, že opravdu JE TG) přichází v jiném věku. Někdo to odhalí už v pozdní pubertě a někdo třeba potřebuje to manželství, aby si definitivně uvědomil, jaká je jeho role. Je to smutné, když to odnesou děti, na druhou stranu je pro dítě lepší, když se mu tatínek změní v druhou maminku (nebo tetu) a má své dítě pořád rád, než když tatínek zůstane tatínkem, ale mlátí ho a ubíjí v něm osobnost a osobitost. |