Ne a nechybí mi to. Právě proto, že jsem to měl za ztracený dva roky života.
Otec i otčím nezávisle na sobě říkali, že co potřebovali, to se naučili za půl roku a pak už to bylo jen o tom, jak to stokrát zopakované, co lampasáci rozkázali zopakovat po sto první, co nejúčinnějc ojebat a dočkat se civilu... no proč bych se tam hrnul?
Takže jsem co?
(takže seš štáckripl, vole)
Takže jsem hrdej štáckripl, vole.
Vzpomínám ještě na bratrance, kterej byl na vojně 2002 nebo kdy to byly v Praze povodně a říkal, že byli šťastný, že je tam poslali pomáhat, protože se prej jinak furt váleli v kasínu, armáda pořádně nevěděla, co s nima, každej víkend doma (zřejmě aby se ušetřilo)... takže jak otec s otčímem tak Josef špačkovali, že vojna byl víceméně ztracenej čas.
Akorát, že každej špačkoval z jiného důvodu - jedny sralo tupé opakování stokrát zopakovaného "aby se něco dělalo" a druhého zase to, že po nich prakticky nikdo nic nechtěl, ale bejt tam museli... bejt někde, kde nechci, je za trest, více či méně.
|
Registrace nového uživatele 
