Knihy - diskusní klub na Lopuchu

Registrace nového uživatele

Návod

Kluby

Archív Lopuchu

Lopuch.cz

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

Klub Knihy [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderují elgyn, Hornblower.

Archiv

Žádné téma není mimo - vždycky všechno skončí u knížek.
Výběr knih záleží jen na vás (bez ohledu na preference moderátorek). Jen trváme na respektování literárního vkusu druhých.
Slibujeme, že žádná z moderátorek nebude na nikoho zlá (natož aby ho vyhodila na mráz nebo mu dokonce ukázala zuby) kvůli tomu, že sem zavleče jiné knihy než romantické - pokud bude tolerovat naše červené knihovničky. Naopak si tohoto odvážného člověka budeme vážit (skoro jako kdyby četl zamilované knížky)

GOODREADS FANTASTICFICTION NEJLEVNĚJŠÍ KNIHY

JANIN KATALOG HARLEQUINEK RENČINA ČERVENÁ KNIHOVNA
SAM EASTLAND DANIEL SILVA JULIA QUINN KINLEY MACGREGOR LISA KLEYPAS TERESA MEDEIROS JANET EVANOVICH MADELINE HUNTER ROB THURMAN J. R. WARD ELIZABETH HOYT GEORGETTE HEYER ELIZABETH CHADWICK

Spřátelené kluby: Antikvariát Scifi + fantasy literatura Spisovatelé Humoristické knihy

Jak vložit odkaz:
<a href="www adresa">text příspěvku</a>
Jak vložit spoiler:
<font color="white">tento text bude napsán bíle</font>

Nastavení klubu

Nastavení práv

Homepage

Anketa

Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 9483 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


	elgyn 8.4.2016 08:05	15129
	HornblowerPři troše dobré vůle, by to Sam mohl taky dotáhnout ke dvacítce. Ale běda mu, jestli mi Pekkalu zabije. Já se to dozvím a budu zlá ;-)


	Annie A je to tady! Trudomyslnost! 8.4.2016 07:23	15128
	Pip Vaughan-Hughes: Malováno krví Třetí díl mě nebavil. Ne, že by byl špatně napsaný, to vůbec ne, ale prostě mě problém katarů nebere...


	Hornblower OVÁ - Fish for it! 8.4.2016 00:18	15127
	elgynad Sam Eastland: chápu, Pekkala má v češtině jen čtyři díly (Harry Bosch 19)


	elgyn 7.4.2016 14:39	15126
	Lukáš Pavlásek: Z deníku ajťáka Vládce všech galaxií 2015 Kdyby to četl sám autor, bylo by to mnohem zábavnější. Takhle v tom vidím snahu napodobit Ostravaka. Ne moc dobře. Nepochopila jsem, jestli špatné používání ji/jí je autorův záměr nebo prostě používá „jí“ ve všech pádech, protože mu nikdo neřekl o pádu čtvrtém. Pojmenovat nakladatelství „Vládce všech galaxií“ je geniální. s. 49 Hop Trop Amozonka s. 69 a jsem nešťastnější tvor na světě. Tohle je svět, jak ho mám rád ? s. 112 mířil s tím


	elgyn 7.4.2016 14:22	15125
	Tivadar Soros: Robinsoni na Sibiři ; Nejspravedlivější soud Kava-Pech 2016 Budu trochu prozrazovat. Celkově to na mě působí jako nudný baron Prášil. Příběh možná byl v roce 1924 „poměrně ve velké oblibě“, ale IMHO není „prostý, snad až strohý“, ale nudný a nelogický. s. 84 Své vyprávění navíc sepisoval s odstupem pouhého jednoho či dvou let, takže zřejmě bral v úvahu i to, že je určeno do literárního časopisu, který je rozesílán do všech zemí světa, včetně střední Evropy a nově vzniklého Sovětského svazu, a že přitom není radno si přílišným politikařením některé své čtenáře zbytečně znepřátelovat. Proč to vůbec psal? A když už nebylo kudy kam, tam začal naříkat nad tím, co všechno se mu děje, protože je Žid. V táboře to bylo hrozné, takže autor doprovázený „hloučkem přátel“ společně se dvěma kamarády pomocí zfalšované legitimace opustil prokletý tábor. Ale museli počkat až na začátek března, protože jakkoliv jsme žíznili po svobodě a čerstvém vzduchu, únorovou důstojnickou mzdu (...) nechtěl nikdo nechat ve státní japonské pokladně. (s. 20). důstojnickou mzdu (50 jenů, což dneska činí 2 000 000 rakouských korun) Až tak? Zajatci v zajateckém táboře dostávali měsíčně ekvivalent dnešních dvou milionů rakouských korun? Tím je míněno jako co? Rakousko-uherská koruna, která přestala platit v roce 1918? K tomuhle vysvětlivku nikdo nenapsal. Navíc: vzal s sebou svůj malý kapitál (110 jenů) Pak šli ve vichřici šest hodin (za normálních okolností by jim to trvalo dvě hodiny). Došli do Chabarovsku, kde už bylo 250-300 zajatců-uprchlíků. Byly jich plné kavárny, cukrárny a ulice. Druhý den už stáli ve frontě a koupili si lístek na vlak. Pravda, ve vagoně jich bylo asi 50, ale jinak pohoda. A někam jeli. Jedné noci jim sdělili, že dál se nejede, bo „narazili na válečnou linii“. Pak si všiml, že k lokomotivě připojují dva vagony. On a 11 dalších, „kteří byli ochotní stát se železničními dělníky“, odjeli do vesnice, kde se těžilo zlato. Tam trčeli tři měsíce, než si uvědomili, že je jim zima a furt sněží, jedí jen solené ryby a musí pracovat. Tak svolali schůzi zajatců ze širokého okolí a radili se o dalším postupu. Chvílemi to opravdu vypadalo jako „Barbora píše z tábora“. Tak uspořádali schůzi, kde debatovali „zajatečtí uprchlíci“. A někteří měli plán vymyšlený do všech podrobností: (s. 26) „Z Irkutska samozřejmě pojedeme rychlíkem.“ Samozřejmě. Nakonec se usnesli, že pošlou deputaci k plukovníkovi Šilovi, vrchnímu veliteli partyzánů, s prosbou o pomoc. Pobočník jim nenabídl ani čaj a nechtěl je pustit dál. Ale trvali na svém, takže se dostali až k Š. s. 27 Mne, který jsem dlouhá léta žil jen v mužské společnosti, jeho téměř dívčí krása přímo bila do očí. Ale nesměl zapomínat na své úkoly. Vše jsme mu vyprávěli velmi podrobně: o našem trápení, plánech a nadějích. (...) „Žádáme vás jen o dovolení odejít a o několik... zbraní.“ U toho nezůstalo, handrkovali se s ním ještě o koně a bůh ví, o co ještě. Ale Š byl charakter a všechno jim slíbil, když mu nakreslí mapu. Nezbylo než z dobrovolníků vybrat 20-30 osob pro akci. s. 31 „Potom jsme snědli i někoho jiného, ale ten si to zasloužil, jeho jsme potrestali za jeho viny. Ukradl z našich zásob jídlo... Žrali se navzájem, takže jaké jídlo tak mohl ukrást? Ženské tam nebyly, takže autor by vzal zavděk i tuleněm, ale na s. 32 se do jejich výpravy vnutila zamilovaná Ruska. (Kvůli historické autentičnosti musím poznamenat, že byla o osm let starší než její milenec.) Tohle je ta neskutečně důležitá historická autentičnost? Dlouho čekali na 25 slíbených koní. A do toho pršelo. s. 34 Mimořádný vlak zastavil. Zde byl náš start! Dostali i vlak? s. 37 tím víc koně, kteří - jak jsme věděli - ani nikdy vlak neviděli. A čím tam tedy přijeli? Všichni jeli vlakem a koně? A ke všemu je partyzánský velitel chtěl na s. 40 vrátit. Zajatci postavili pěkný most, jen přejít se přes něho nedalo. Ale velitele partyzánů umluvili, takže jim nechal aspoň 10 koníků. s. 36 ...voda v řece byla tak ledově studená, že nebylo možné do ní ponořit ruce ani na pár vteřin. O delším pobytu ve vodě se nedalo mluvit. Ale s. 41 S koňmi jsme se přeplavili. s. 41 Malé neštěstí - hlavně pro jedlíky - naše nejmilejší tele vyskočilo ze člunu a uteklo. Na s. 45 je to tam už nebavilo, tak se rozhodli odejít bez povolení. A zase nikomu nebylo nápadné, že tolik lidí chybí. s. 62 Nezbylo nic jiného než sníst koně. S rýží. Samotná rýže by jim nechutnala? Poznámky jsou kapitola sama pro sebe. Většinou vypadají takto: X si myslí, že jde kolem řeky Y, ale musela to být řeka P.; Nemohlo to být 150 kilometrů, jak uvádí autor, ale jen 40 apod. Navíc autor poznámek se nedopočítal vorů, já se nedopočítala koní. Autor poznámek považuje za nutné vysvětlovat i takové záludnosti jako kdo to byl „hrabě Monte-Christo“. A pak mám ještě poznámky pod textem. např. s. 9 Boris Godunov, opera Modesta Petroviče Mustorgského s. 89 Pro autentičnost tuto nejednotnost ponecháváme, avšak pro zajímavost uvádíme systém starých ruských jednotek se zvýrazněním těch, které jsou použity v textu: Někde se stala chyba. V textu je zvýrazněno pouze toto: Délkové jednotky (...) Váhové jednotky . s. 31 a kozácké oddíly (...) postříleli 20-30 lidí s. 37 Budu ještě někdy spát na polštáři? Ptal jsem se sám sebe. s. 89 Auror uvozovky - s. 22


	elgyn 7.4.2016 10:58	15124
	Jane Feather: Hříšný manžel Levné knihy 2010 Pořád naivně očekávám, že když už se někdo rozhodne vydat knihu, tak věnuje aspoň minimální úsilí korektuře. Ale Levné knihy nemají potřebu udělat to ani průměrně. Po prvním dílu jsem nic moc nečekala, ale jsem mile překvapená. s. 12 Náhle pocítila prudkou touhu, aby opustil její obydlí. Hrdinka venku na procházce potká cizího chlapa, který jí řekne, že znal jejího zesnulého manžela. Proto ho požádá, aby ji doprovodil domů. Tam pojme myšlenku, že má za hodinu další povinnosti, takže by měl vypadnout. Tudíž mu nezbude nic jiného, než jí říct, proč ji vlastně hledal. Dopis typu „jestli-to-čteš-jsem-mrtvý“ by měl být dojemný, ale pokud se v něm pořád dokola opakuje, že Greville Falconer je špion, je špion, je špion a jaký by to byl průšvih, kdyby se to provalilo... to nebudí důvěru. Utkvělo mi, že pořád pijí kávu. A hrdina chlemtá pivo. Ve velkém. I před snídaní. Nebo víno. Nebo portské. Nebo cokoliv jiného s lihem. Takový malý alkáč. Na s. 114 ji vezme na velmi dobrodružný výlet na venkov, protože ve městě by „přilákali spoustu nechtěné pozornosti“. Ale stejně chtěli oznámit zasnoubení, aby spolu mohli trávit čas a kout pikle. Jestli to má logiku... Na s. 151 zabalila svůj příruční kufr, který byl ještě na s. 136 (a jinde, včetně s. 151) „příruční taškou“. Protože se hrdina zná s manželem její přítelkyně, Harrym, který luští špionské šifry, hrdinka usoudila, že bude taky špionem. Z toho logicky vyplývá, že každý, koho Harry zná, je špion. Hrdinčina dcera asi měla být roztomilá zvídavá holčička. Ale je to otravný spratek. s. 165 „Vaše vlasy jsou přirozeně krásné.“ Pokud si je několikrát denně kadeří horkým železem a kolem se vznáší lehký zápach spáleniny - tak nemůže mít krásné vlasy. Ani v brakovce. s. 174 Jenom v košili a kalhotách ke kolenům ji uchopil kolem pasu. Držel ji nad sebou... Ve stoje ji držel nad sebou? A k tomu hrála hudba z Hříšného tance. hluboká brázda v jejím těle zvlhla očekáváním s. 179 Prošla dveřmi a zavřela je za sebou. Rozhlédla se oběma směry po ulici, neviděla nikoho, koho by znala, a rychle se vydala na cestu. To je opravdu vrchol špionáže. Co by tak dělala, kdyby někdo známý kolem šel? s. 304 a pomyslela si: řekl jsi mi má lásko To jsem prošvihla. Snažila jsem se to dohledat, ale bez úspěchu. s. 375 Don Antonio ladnými kroky tančil majestátnou čtverylku. Oči otáčel správným směrem, ale jeho partnerka nemohla mít ani tušení, čím se v duchu zabývá Až tak? s. 377 Aurelia rychle spustila ruku podél těla a upustila svůj vějíř na schody nad sebou s. 382 „Leželo to na druhém schodě od spodu.“ Spustila ruku a pustila ho na schody nad sebou. Aha. Oblíbená slova: vágně, akorát Překlepy a gramatika - s. 19 (3x), 23, 26, 34, 40, 42, 51, 53, 63, 68, 96, 114, 117, 122, 123, 129, 133, 136, 144, 153, 163, 157, 188 (2x), 192, 193, 203, 220, 265, 281, 288, 290, 337, 338, 344, 352, 366, 390 img src="http://www.jaknaweb.com/webova-grafika-gify-animace-obrazky/grafika/knihy/book03.gif"


	elgyn 7.4.2016 10:11	15123
	Sam Eastland: Oko rudého cara ♥ Ano, zase. Gail McHugh: Nečekané setkání Ikar 2015 Nemám ráda trojúhelníkové příběhy a neměla jsem žádná velká očekávání. Ale začátek mě mile překvapil, dokonce jsem byla nadšená, že Emily není blbá hrdinka, ve kterých si autorky z nějakého důvodu libují, ale ke konci si to pokazila. Gavin je skvělý hrdina :-) Zápletka kolem s. 300 byla IMHO už zbytečná a z Emily se stala otravná hrdinka, která hledá problémy tam, kde nejsou. Ale chápu, bylo jí už 24, stáří stálo za dveřmi, takže když si myslela, že ji G podvedl, vrátila se k D, který ji podváděl, omezoval a občas jí vrazil, ale který jí v slzách slíbil, že se polepší. Ale kdyby se jen vrátila - hned s ním pádila do kostela. D si to ale pokazil, protože se žárlivě začal vyptávat, jestli měla něco s G. Měla, ale nechtěla mu to říct, takže se s ním vyspala, aby nic nepoznal. A díky tomu si uvědomila, že vlastně miluje G. Takže mu den před svatbou uteče a jde loudit ke G, aby ji vzal zpátky. Čímž končí první díl. A vypadala tak slibně. Z druhého dílu mám jisté obavy. Emily přiletí do New Yorku, ubytuje se a „za dva týdny stála Emily před italskou restaurací“, kde měla přes léto pracovat (s. 12). Přesto s. 23: „Ale jsem tady už skoro měsíc.“ 15 dní = skoro měsíc? s. 128 „Nejsem lesba, ale normální heterosexuálka. Líbí se mi muži i ženy, drahoušku.“ I’m not a dyke. I’m a certified equal-oportunity lover. I like both male and female, darling.“ Dovedu pochopit, že se překladatelce nechtělo do překladu „equal-opoortunity“, ale z logiky věci - "normálním heterosexuálům" se líbí muži i ženy? s. 133 „To máš štěstí,“ (...) „To máš.“ „Well, you’re a lucky little duck.“ (...) „I am, I am.“ s. 95 „Ale nejvíc ze všeho mě vytáží, že...“


	elgyn 7.4.2016 07:08	15122
	HornblowerSkřipec nedostal, což mě překvapuje. Ale asi měli hodně práce se špatně přeloženou hodnotnou literaturou.


	Hornblower OVÁ - Fish for it! 6.4.2016 22:19	15121
	Michael Connelly: Temné proudy 10. Harry Bosch a při troše dobré vůle i 3. Terry McCaleb OT: na Spotify je několik playlistů věnovaných Harrymu Boshovi seriál Bosch dostal 3. řadu


	Hornblower OVÁ - Fish for it! 6.4.2016 22:02	15120
	elgyn [15119]: a už dostal Skřipec?


	elgyn 6.4.2016 13:52	15119
	16. května vyjde čtvrtý díl inspektora Pekkaly - Rudá můra Jen se modlím, aby ji zase nepřekládal Jan Podzimek, černá skvrna všech překladatelů. Který mi zprznil už dva díly. Při jeho jméně jsem jako princezna z pohádky: "Babetka ti očka vyškrááááábe!" Hornblower :-)


	Hornblower OVÁ - Fish for it! 1.4.2016 22:36	15116
	elgyn [15113]: když ona se Jana Greyová na obálce tak pěkně vyjímá :)


	elgyn 1.4.2016 15:14	15115
	OTKdyby to někoho zajímalo, tak pokud si objednáte Berlin Red na nejlevnejsi-knihy.cz, tak by vám ji měli přinést až domů už 15. června. ♥♥♥♥♥♥


	elgyn 1.4.2016 09:15	15114
	Josef Svátek: Pražský kat 2 - Cikánčino tajemství XYZ 2007 Obálka - tohle už vypadá jako obrázek z českých dějin. Jsme o patnáct let dál a kromě toho, že se dozvíme, že kat Mydlář už není žádný dorostenec, protože je mu 35 a záda jsou však již poněkud ohnutá, ač nelze rozhodnouti, zda je to snad způsobeno již nátlakem věku, anebo spíše působením vnitřních příčin, které jindy pružnou a ohebnou postavu sklonily k zemi. (s. 21). Ale co zajímá městského písaře, který v hodinu noční do katovny zabloudil (popis katovny je taky bratru na 20 stran)? Proč je kat Mydlář dosud starým mládencem, když na popravách jistě velké jmění nahromadil. Vida. Ale moje krvavé já přišlo o popravu sedmadvaceti českých pánů. Navíc pan Adam, který byl v prvním díle starší než Mydlář, je pořád mladý a krásný. Bohužel autor si s nějakým propracováním hrdinů hlavu nelámal, takže Mydlář je trochu takovým Tarzanem. „Já Mydlář. Ty Lea. My pomsta.“ Druhý díl skončil v podstatě v půlce věty. A další vyšel až za rok. To nesvědčí o promyšlené redakční práci. uvozovky - s. 66, 158, 209


	elgyn 31.3.2016 14:00	15113
	Josef Svátek: Pražský kat 1 - Cesta na popraviště XYZ 2006 ** Když já mám pro kata Mydláře takovou slabost. To by jeden nevěřil, kolik stran jde zaplácat nudným popisem okolí. Nechci se hádat, ale řekla bych, že výjev na obálce nebude z českých dějin. Nějak nechápu, proč i Alpress dává na české historické romány obrázky z anglických dějin. A jestli přežiju Noc s Andersenem a bude dobrá konstelace hvězd a knihkupectví nám ji sežene, tak se co nejdřív pustím do tohoto pokladu: Sylwia Frolow: Dzeržinskij - Láska a revoluce

[ 9483 ]

<Novější <<<Nejnovější Nejstarší>>> Starší>


(c) 2001-2011 Lopuch.cz Kontakt