Jane Feather: Hříšný manžel
Levné knihy 2010
Pořád naivně očekávám, že když už se někdo rozhodne vydat knihu, tak věnuje aspoň minimální úsilí korektuře. Ale Levné knihy nemají potřebu udělat to ani průměrně.
Po prvním dílu jsem nic moc nečekala, ale jsem mile překvapená.
s. 12 Náhle pocítila prudkou touhu, aby opustil její obydlí.
Hrdinka venku na procházce potká cizího chlapa, který jí řekne, že znal jejího zesnulého manžela. Proto ho požádá, aby ji doprovodil domů. Tam pojme myšlenku, že má za hodinu další povinnosti, takže by měl vypadnout. Tudíž mu nezbude nic jiného, než jí říct, proč ji vlastně hledal.
Dopis typu „jestli-to-čteš-jsem-mrtvý“ by měl být dojemný, ale pokud se v něm pořád dokola opakuje, že Greville Falconer je špion, je špion, je špion a jaký by to byl průšvih, kdyby se to provalilo... to nebudí důvěru.
Utkvělo mi, že pořád pijí kávu. A hrdina chlemtá pivo. Ve velkém. I před snídaní. Nebo víno. Nebo portské. Nebo cokoliv jiného s lihem. Takový malý alkáč.
Na s. 114 ji vezme na velmi dobrodružný výlet na venkov, protože ve městě by „přilákali spoustu nechtěné pozornosti“. Ale stejně chtěli oznámit zasnoubení, aby spolu mohli trávit čas a kout pikle. Jestli to má logiku...
Na s. 151 zabalila svůj příruční kufr, který byl ještě na s. 136 (a jinde, včetně s. 151) „příruční taškou“.
Protože se hrdina zná s manželem její přítelkyně, Harrym, který luští špionské šifry, hrdinka usoudila, že bude taky špionem. Z toho logicky vyplývá, že každý, koho Harry zná, je špion.
Hrdinčina dcera asi měla být roztomilá zvídavá holčička. Ale je to otravný spratek.
s. 165
„Vaše vlasy jsou přirozeně krásné.“
Pokud si je několikrát denně kadeří horkým železem a kolem se vznáší lehký zápach spáleniny - tak nemůže mít krásné vlasy. Ani v brakovce.
s. 174
Jenom v košili a kalhotách ke kolenům ji uchopil kolem pasu. Držel ji nad sebou... Ve stoje ji držel nad sebou? A k tomu hrála hudba z Hříšného tance.
hluboká brázda v jejím těle zvlhla očekáváním
s. 179
Prošla dveřmi a zavřela je za sebou. Rozhlédla se oběma směry po ulici, neviděla nikoho, koho by znala, a rychle se vydala na cestu. To je opravdu vrchol špionáže. Co by tak dělala, kdyby někdo známý kolem šel?
s. 304
a pomyslela si: řekl jsi mi má lásko
To jsem prošvihla. Snažila jsem se to dohledat, ale bez úspěchu.
s. 375
Don Antonio ladnými kroky tančil majestátnou čtverylku. Oči otáčel správným směrem, ale jeho partnerka nemohla mít ani tušení, čím se v duchu zabývá Až tak?
s. 377
Aurelia rychle spustila ruku podél těla a upustila svůj vějíř na schody nad sebou
s. 382
„Leželo to na druhém schodě od spodu.“
Spustila ruku a pustila ho na schody nad sebou. Aha.
Oblíbená slova: vágně, akorát
Překlepy a gramatika - s. 19 (3x), 23, 26, 34, 40, 42, 51, 53, 63, 68, 96, 114, 117, 122, 123, 129, 133, 136, 144, 153, 163, 157, 188 (2x), 192, 193, 203, 220, 265, 281, 288, 290, 337, 338, 344, 352, 366, 390
img src="http://www.jaknaweb.com/webova-grafika-gify-animace-obrazky/grafika/knihy/book03.gif" |