xKiv [1535]: No ale
a) to umi jen maloktery carodej
b) neumi to s kazou vazbou, musi byt nejak silna
c) neumi vazbu prevzit (iirc, theurg vazbu prebira tak, ze si podle ni natahne vlakno, tj. vyrobi si kopii -3; nebo protismernou kopii)
Ano, v pořádku. Měl jsem na mysli situaci, kdy theurg předá dosatečně silnou vazbu čarodeji, který má příslušnou oborovou schopnost, pomocí níž dokáže seslat kouzlo s dosahem "znalost". Pokud jsou dobře synchronizováni, dokáže čaroděj během prvního kola, dokud je vazba dostatečně silná, kouzlo seslat.
(ověřeno dotazem)
Spravne, ale kdyz uz jsem jeho identitu jednou nejak zjistil, v jakekoli podobe, a poznam ho, tak si tu identitu logicky domyslim, ne?
No samozřejmě. Ale o tom jsem původně vůbec nemluvil. Mluvil jsem o situaci, kdy chci zjistit identitu neznámého člověka pomocí duševního světa.
Stejně pak můžeš poznat neznámého člověka, kterého později potkáš na cestě a jehož duši sis předtím prohlížel v duševním světě.
Tak zrovna tohle myslim nefunguje (pokud soucasne nevnimas dusevni svet) ... nehlede na to, ze v tom okamziku pro tebe budou nejpouzitelnejsi strukturalni vazby (je to *neznamy* clovek), a ty vedou na odraz jeho tela, ne na jeho dusi ...
Ale rozhodně z duše nezjisíš identitu nějakého člověka.
Z duse (bez mentalnich praktik) nikdy nezjistis ani jak vypada ... pokud PJ neco takoveho vubec povoluje, tak potrebujes odraz tela ...
No v tomto se zásadně lišíme. Já si myslím, že to jde. Vycházím z Antovy Rukověti Tkáčovy, kde se o duši říká:
"Pohled na duši je pro něj (pro theurga) jako pohled na lidskou tvář – zná-li daného člověka, pozná že se jedná o jeho duši."
Nevidím, důvod, proč by to nemělo fungovat i naopak - prohlédnu-li si důkladně duši, poznám později i tvář člověka, kterému patří.
A lidi spíše identifikujeme podle obličeje než podle tvaru postavy.
Bez toho by ho nepustili do druhaku :)
Haha :-) |