DoporučeníLittell, Jonathan: Laskavé bohyně 100%
Ufffff, tak po 864 stránkové procházce peklem musím říct, že se mi ulevilo, hodně ulevilo. A to hlavně proto, že jsem podobně jako esesák Aue, hlavní hrdina tohodle monstrdíla, se zděšením zjistil, že jsem si nakonec na celé to nepretržité vraždění zvyknul, prostě normálka, práce jako každá jiná….. Doufám, že se mi neobnoví žaludeční vřed. Bylo to něco jako dobrovolně koukat měsíc pořád dokola a nepřetržitě na ruský snímek Jdi a dívej se. I když jsem z psychických důvodů četbu na pár měsíců přerušil, v okamžiku, kdy jsem knihu opět vzal do ruky, nemohl jsem se už odtrhnout, i přes ty záchvaty hnusu. Pro ty, kteří o Littellově literární senzaci nic neví: esesák Aue, německý intelektuál, vypráví o své účasti při masakrování především židovského obyvatelstva na východní frontě, pak se děj přesouvá ke Stalingradu, následuje Osvětim a nakonec bitva o Berlín. A je to první kniha, po které je mi jasné, nebo se aspoň domnívám, že chápu, jak se něco takového může stát. Kniha je napsána velmi kompaktním stylem v ich formě, čímž se výrazně liší od románů faktu (Chladnokrevně), které částečně připomíná. Autor zřejmě náshromáždil a vytřídil obrovské množství faktů a velmi plasticky před vámi rozprostírá celou gigantickou esesáckou mašinérii. O této knize by se daly vést dlouhatánské diskuze a tak přidám jen spíš varování pomocí slov samotného “hrdiny”:
„To ti obyčejní lidé, kteří tvoří stát - hlavně v neklidných dobách -, ti jsou tím pravým nebezpečím. Tím pravým nebezpečím pro člověka jsem já nebo vy. A jestli o tom nejste přesvědčeni, nemá cenu, abyste četli dál. Nic nepochopíte, rozčílíte se a a ni jednomu z nás to nijak neprospěje.”
Rozhovor s překladatelkou
|
Registrace nového uživatele 
