Šetří síly na Nory.
Tohle je obecně stinná stránka tohoto systému, kdy pro jistotu záchrany stačí být předposlední a současně skupiny jsou velké. V každé skupině jsou tedy přirozeně 2 až 3 outsideři (zvláště pak po vyřazení Ruska a Běloruska) a současně po 4-5 zápasech je už jasné, kdo má ještě šanci na čtvrtfinále a komu jde už jenom o záchranu. Těm podruhé uvedeným už pak nedává smysl se vyšťavovat v zápasech s favority, místo toho pošetří síly na rozhodující utkání o záchranu. A pokud se nejedná o utkání domácích, odpovídá tomu i slabá návštěvnost.
Přišlo by mi zajímavější, kdyby se elitní skupina zredukovala na 12 týmů a naopak Divize I A rozšířila na 10 týmů s formátem "plnohodnotného" turnaje vč. play off (např. 2 skupiny po pěti, první rovnou do semifinále, druhý a třetí do čtvrtfinále, čtvrtý "nic", poslední přímé utkání o záchranu; postup do elitní skupiny pouze vítěz - jinak by finále bylo o ničem; sestup z elitní skupiny buď nejhorší na počet bodů a skóre, nebo také souboj posledních ze skupiny o záchranu).
I tam by byl občas "otloukánek" (letošní příklad Rumunsko), který by možná "odevzdal" jedno utkání proti největšímu favoritovi své skupiny (při redukci počtu týmů elitní skupiny by to byl např. Kazachstán nebo Francie).
Ale celkově by se takto elitní skupina "vyčistila" o divácky neatraktivní zápasy ve skupině a naopak Divize I A by se zatraktivnila. |