Možná abstrakce: Jako životy, ale pro každé lektvar zvlášť. Postava si poznamená kolik bodů "závislosti" za ten který lektvar získala. Závislost se počítá pro každý lektvar zvlášť, případně je u lektvaru uvedeno, že závislost se má připsat jinému lektvaru (a počítat dohromady). Eviduje asi raději PJ (hráč neví, jen tuší). Užití lektvaru tak 5-7 bodů, pokud dozoruje alchymista s příslušnou dovedností ("Dávkování", 3 stupně) a znalostí lektvaru, tak jen 0-1, 1-2, 2-4 body (podle rozvinutí dovednosti). Za každých 24 hodin klesá závislost na lektvaru o 1 bod. U každého lektvaru popis, od kolika bodech nastává defekt (nebo i "efekt") - při každém vzetí, kterým se hladina dorovná i překročí (hladina může být i nula - defekt pokaždé = třeba jedy; u některých defektů musí být rovněž menší než určitá hodnota), si hází postava na past. Těch defektů může být více (menší účinek, neúčinek, nežádoucí účinky, abstinenční příznaky, smrt, atd.), hází se na každý zvlášť. Každý defekt může mít svoje bonusy (podle dovedností a schopností, prostředí, zranění, kvality lektvaru, cokoli chcete) a svoje cílové číslo (typicky nežádoucí účinky mohou jít od závislosti třeba 6, ale cílové číslo bude vysoké).
Jediný efekt opakovaného braní stejného lektvaru bez dozoru je zvýšení závislosti (velmi rychlé).
Alchymisté jednak sami sobě umí dávkovat, jednak mají bonusy k těm pastím. Navíc pokud projdou "mutací" (trvalou změnou při výcviku), tak se jim ty bonusy vylepší a rovněž se u nich může projevit efekt, který jinak nenastává.
Pěknou dírou jsou pak lektvary, u kterých je hezký efekt při závislosti do 4, protože těchto efektů není možné bez dozoru alchymisty využít. On normální efekt lektvaru je defacto jako defekt s positivním účinkem, se závislostí 0 až něco (nemusí to být nekonečno) a nemusí se házet na past. |