Jak tak nad tím přemýšlím, stejně docházím k závěru, že to řešení přes fotky by bylo nejuniverzálnější. Kromě případu trefy _přesně_ do stejného místa, jak už se jednou podařilo. Pokud se použijí terčové střely, je pravděpodobnost takto přesné nedetekovatelné trefy skoro nula (a jak bylo řečeno, konotrola terče očima má stejnou nevýhodu).
Vemte si to: SW lze dva snímky synchronizovat (dát přesně přes sebe), vytvořit rozdíl a z toho odvodit, kam dopadla poslední střela. Lze to použít na libovolně velké a tvarované terče. Není potřeba žádný speciální terč, jen se musí nějak získat kvalitní fotky. SW může dokonce udělat OCR, zjistit, kolik bodů je v jaké oblasti a automaticky počítat, hned, bez nějaké kalibarace čehokoliv, stačí jen terč s hodnotami polí. |