DouglasZajímavé jak se z původního tvrzení "bavit se o knize, kterou jsem nečetl" (což jsem malinko přepálil ve svém tvrzení o "lhaní", bylo to zbytečně expresivní) stalo pejorativní "machrovat". Možná, když už tu nečtení probíráme, ukáži na svém příkladě:
když studentům vyprávím (např.) o Platonovi, tak nějak automaticky se předpokládá, že jsem jej četl (je to přece Platon!), ale já ve skutečnosti maximálně prolistoval Ústavu, nakoukl do Timaia a přečetl výklady Platonova díla. Platon mne nebaví - ten podivný překlad do staročeštiny způsobuje, že se mi to špatně čte a vzhledem k tomu, že jeho filosofii nemusím (s výjimkou jeho názoru na demokracii, který jsem četl několikrát), tak nechci vynaložit energii na jeho čtení. Když tedy vykládám ve škole Platona, mluvím o jeho filosofii, mluvím o knihách, které napsal a nepřiznám se k nečtení (ale ani netvrdím, že jsem jej četl!). Spousta mých studentů Platona četla a troufám si tvrdit, že nikdo z nich nepoznal, že já ne. A i kdyby to někdo poznal, donutil by mne přiznat se "Nečetl jsem" - ztratil bych možná trochu kreditu (proto se nepřiznávám rovnou), ale jako lhář bych nevypadal - vždyť jsem nikdy netvrdil, že jsem jej četl... Koneckonců jsem trochu kreditu ztratil i zde přiznáním nečtení Kantových Kritik (nečetl jsem ani jednu) nebo Hegelovy Fenomenologie ducha (viz sarkastická poznámka Chomskiho).
Jak je napsáno v té Kaplanem linkované knize - existuje několik typů nečtení:
třeba Hegelovu Filosofii dějin jsem nečetl celou - pořádně jsem četl úvod a ty pasáže dějin, které mne zajímají (třeba orientální despocie jsem víceméně přeskočil), přesto jsem několikrát tvrdil, že jsem tu knihu přečetl (lhal jsem?) a několikrát jsem se fundovaně o této knize bavil (btw. hodnotím ji kladně).
Třeba 3 mušketýry jsem nečetl vůbec, viděl jsem nějaké filmové zpracování, nějakou parodii a přečetl wiki + hodiny literatury na gymplu. Přesto jsem tuto knihu několikrát hodnotil (a udělám to zas), při tomto hodnocení jsem nepřiznal, že jsem ji nečetl, ale ani netvrdil, že ano. Přestože mi červená knihovna sympatická není, tak prostředí postrenesanční armády ano - možná bych tu zkrácenou verzi zkusil - pokud je akčnější a nabídne mi zajímavý popis soubojů ze 17.
století, možná to stojí za přečtení, ikdyž asi spíš ne, ale celý román číst určitě nechci a nebudu, protože by mne nebavil. Zkrácená verze by mne bavit mohla (upřímně řečeno asi ani ta zkrácená verze by mne nejspíš nebavila, ale pro příklad).
Jinak díky Domi za názorný příklad dogmatu, který lidi do podobného pokrytectví vhání:
"Tak když něco neznám, tak se o tom přeci nebudu bavit ne?!"
některé věci čtu proto, že mi nabízejí nový a jistým způsobem velmi vzrušující typ zkušenosti (se světem/s jazykem)
takže čteš knihu, která tě nebaví, která tě nudí, ale je napsaná zajímavým jazykem? To je intelektuální snobství (pokud tě tedy nebaví jazyk jako takový, pak tě ale kniha baví, ikdyž její obsah je pro tebe nudný). Já čtu jen to, co mne baví - a pod tím se schová ledasco. Beletrie mne až tolik nebaví, ale třeba Ospreyky nebo Pejčocha čtu právě proto, že mne to baví (a děj je tam 0, jsou to knihy military faktu).
A pokud ti kniha zprostředkovává zajímavou zkušenost se světem (a o tuto zkušenost stojíš, vyhledáváš ji), tak to podle mne spadá do kategorie "baví".
ŽÁDNÁ literatura si nezaslouží nebýt čtena v úplné podobě
a co ten Homér? Ten si zaslouží být čten v neúplné podobě, protože je to "mýtus"? :)
Já tvrdím jediné:
zkrácená verze Tří mušketýrů je přiznaně nové dílo, jiný typ literatury, může někoho bavit víc než původní verze a proto je dobře, že existuje. Beletrie má bavit (jakýmkoli způsobem).
Je to podobné jako Alenka od Disneyho - ta baví děti (a existuje i její knižní verze, jestli se nepletu), ta od Tima Burtona baví i některé dospělé a ani z jedné by neměl Carol radost. Je špatně, že někdo zkrátil a převyprávěl Alenku pro děti? A je špatně, že někdo udělal to samé se třemi mušketýry, akorát pro jiné dospělé?
Ad l'art pour l'art - to já jej chápal přesně naopak než píšeš. Tady a tady mi to potvrzují. Kde se o tom dá předčíst více? Teoretik umění nejsem, to je pro mne nové info.
Btw. souhlas s Mankou s výjimkou hodnotícího soudu - mně zkrácené verze knih nevadí. |