Písnička pro dnešní denNo, jako úroda, teda ...
Vašo Patejdl, vlastním jménem Václav Patejdl (10. října 1954 Karlovy Vary – 19. srpna 2023). Jeho matka byla Slovenka, otec Čech. V jeho pěti letech se všichni odstěhovali do Bratislavy.
Václav Patejdl & Heidi Janků - Ztracený ráj - ten třetí tam je Laufer?
Vašo Patejdl & Martina Comisso - Voňavky dievčat
Umenie žiť
Zvykol som si spávať sám (Zidane?)
Ja viem
ELÁN - Kaskadér
Trištvrte na jeseň
Jan Kalina (1990 - 18/19. srpna 2023), zakládající člen skupiny Sto zvířat:
Noční ptáci (ta je už dlouho v záhlaví, ale asi si toho dosud nikdo nevšiml)
Překrásná muž - text viz dole
Pět ráno (2016) a Zidane vstává do --- ne, Zidane se vrací z práce, teda z putyky, dom.
Struny podzimu (2015)
Divná čtvrť (1992)
Loutka (1992) - popisovaná akce jest již minulostí. Nelze ji zopakovat.
Sorry, jsem trochu nalitá
Kateřina Marie Tichá, rozená pouze jako Kateřina Tichá (* 18. srpna 1994 Vlašim) - neměl vcelku žádnou představu, ale přece jen jsem měl dojem, že bude starší. Ona je takový trochu neobvyklý typ.
Vlci - Budivoji?
Zničená zem
Jonáš "LIPO" Červinka & Kateřina Marie Tichá - Do města přišla zima
Kateřina Marie Tichá & Jelen - Tančíme spolu
Otazníky
Sami - ty vole, já už tak dlouho nehrál šachy ...
Leo Slezak (18. srpna 1873 Šumperk, Rakousko-Uhersko – 1. června 1946 Rottach-Egern, Německo) byl věhlasný operní tenorista a později také filmový herec. Rodák ze Šumperka vystudoval v Brně a působil ve Vídeňské státní i newyorské Metropolitní opeře, proslul především jako wagnerovský a verdiovský pěvec. Po konci operní kariéry se věnoval filmu, zejména v komediálních a zpívajících rolích.
Che gelida manina (1905) - Puccini - La Boheme
Lohengrin, WWV. 75: In fernem Land (1907)
Salut! demeure, chaste et pure (1912) - Gounod - Faust
Tosca - E lucevan le stelle (1913)
Ich hab´ den Wein gern - Das Frauenparadies
Gasparone (z filmu)
Gasparone (z filmu) mimo jiných tančí Marika Rökk
Nespočet anekdot, jejichž věrohodnost je však spíše pochybná, vypovídá o Slezakově velikém smyslu pro humor, který jej neopouštěl ani na jevišti: když jednou při představení „Lohengrina“ jeden z jevištních techniků příliš brzy vypustil labuť, předtím, než do ní tenorista nastoupil, načež se měl užaslého publika zeptat: „Promiňte prosím, kdy jede další labuť?“; tento bonmot prý našel uplatnění dokonce i v hovorovém jazyce.
Překrásná muž
Tohle je píseň z dob prastarých
Kdy muži byly krásné a ženy drsní...
Šla překrásná muž po ulici
Za ní se divný žena vlek
Tvář zjizvený po neštovicích
V očích ten žena krutá vztek.
Když muž míjela krásný kašna
A při tom zářil světlo denní
Stala se čin odporná, strašná
V tom chvíli došel k přepadení.
Ten žena neví, co se hodí
Muže ani květinem neuhodíš.
Ten žena neví, co se hodí
"Naval rod ženský nebo život"
Hrozil mu žena s kudlou otevřeným
A táhla z něj česnek a pivo.
A smýkal mužem, jak umí jen ženy
Od toho chvíle, říct to můžem
Muž nadělal, ne nadělala si do gatí
Žena je ženou, muž občas mužem
A nic jako dřív neplatí... |
Registrace nového uživatele 
