Stran té k.n. a n.o. je to také složitější; jsou samozřejmě mezní nejasné případy, ale obecně bych si dovolil tvrdit, že nejvýznamnější rozdíl spočívá v tom, je-li násilí obráceno proti původci celého problému (pak jde o nutnou obranu), nebo je-li obráceno proti čemukoli/komukoli, co/kdo s tím nemá nic společného (pak jde o krajní nouzi).

Např. tedy:

(a) vyhodím-li do vzduchu auto s teroristy, jímž se tito snaží převálcovat mateřskou školku i s učitelkou, je to naprosto jasná NO a není vůbec co řešit (speciálně je např. krajně nepodstatné, zda bylo nebo nebylo možné hrozbu odvrátit jinak);
(b) bude-li v jinak přesně stejné situaci řidičem vozu někdo nezúčastněný, jehož vůz na tu školku míří jen proto, že mu teroristé sabotovali volant a brzdy, a já ten vůz vyhodím do vzduchu, půjde o KN, a bude se mj. primárně řešit, zda náhodou nebylo možné hrozbu odvrátit jinak, a pokud bylo, jsem S.O.L.

(Tedy, toto praví zákon; co by pravil soudce, nemá valný smysl řešit, neboť soudci obecně pravívají blbosti neskutečné a to víceméně náhodně, nezávisle na zákoně či čemkoli jiném.)