Paladin je člověk s určitým pohledem na svět. Tento pohled na svět se stává jeho přesvědčením, je to jeho neoblomný názor, za kterým si stojí - je to názor na všechno, jsou to všechny zájmy a obliby, z nichž se však dá vytknout cíl - ideál. Tento ideál ho drží, když se ho snaží dosáhnout, a tam, kde by jiní propadli beznaději, paladin neselhává. Ideál ho pak drží nejen psychicky - dává mu i schopnosti, které se projevují ve fyzické rovině, a tak je schopen paladin učinit kvůli svému cíli věci, které by jiný - i kdyby třeba psychicky stejně zdatný - jedinec nesvedl.
A kromě toho, že se snaží svého ideálu dosáhnout, brání svůj "názor na svět" (kterému, jak jsem řekl, dominuje ideál), ovšem narozdíl od kněze se ho nesnaží nikomu vnutit.
Kněze a paladina bych k sobě přirovnal tak, že oba se řídí určitými principy (i když v případě kněze výhradně božskými, což u paladina nemusí tak být), ale zatímco kněz je prosazuje (je ofensivní), paladin je brání (defensivní) a to povětšinou fyzickou silou. |