Sice to tu vyprávím už po několikáté ...ale ...Na jednu stranu Vám to štěstí s dětma "závidim"- já ho nikdy nezažila, ale na druhou stranu, jsem pyšná, že jsme to s Honzou zvládli i když to byl boj jako řemen.
Janek v první třídě v pololetí nepřinesl nic a na konci mi paní učitelka oznámila, že ho musím ze školy dát pryč, protože nestíhá s ostatníma dětma. Byla mu diagnostikovaná LMD a mnoho DYS funkcí. A protože je u nás školní docházka povinná jsem ho musela někam umístit. Najít i v Praze školu která by mi ho vzala bylo hodně těžké, ale po marathonu se mi to přece jen povedlo.
Nejtěžší ale bylo vysvětlovat lidem okolo, že za to, že nečte, nepíše a nesoustředí se - NEMŮŽE!!
Každému přeju dítko chytré a se samýma bičema, ale nechtějte to za každou cenu. Kdybych se takhle chovala já, dneska by asi Honza nekončil VOŠku a nekoketoval s VŠ.
Nikdy bych nepodporovala lajdáctví, ale když to nejde, tak to nejde - tím chci jenom říct - ne každej na ty jedničky má. A pokud ne, apeluju na zdravý rozum jeho rodičů. |