pokračování"Jsi utahaný, miláčku?"
"Ano," odpověděl."Jsem utahaný." A když to dořekl, udělal cosi neobvyklého. Zdvihl sklenici a vyprázdnil ji jediným douškem, ačkoli v ní zbývala ještě dobrá polovina. Nedívala se na něho, ale věděla, že to udělal, neboť slyšela, jak na dno prázdné sklenky dopadají kostky ledu, když ruku opět spustil. Na chvíli znehybněl, nakloněný v křesle dopředu, a pak vstal a šel si pomalu nalít další.
"Já ti naleju!" vykřikla a vyskočila z křesla.
"Posaď se," řekl.
Když se vrátil do křesla, všimla si temně jantarové barvy druhé sklenky, způsobené větším množstvím whisky.
"Chceš přinést papuče, miláčku?"
"Ne."
Sledovala, jak začíná usrkávat tmavě okrovou tekutinu, a viděla i olejnaté víry kolotající v hustém nápoji.
"Myslím, že je to ostuda,"poznamenala, "když nechají takového starého policistu jako jsi ty, chodit celý den po ulicích." |